Edvard Munch, Výkřik

Edvard Munch, Výkřik | foto: Shutterstock

KOMENTÁŘ: Sedm pravidel logiky strašení. Komu se hodí veřejná panika

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Strach a panika ovládají naše životy. Na začátku každého ze strašáků je něco, co se jeví jako široce přijímaný vědecký důkaz. Následuje panika, obrovské hospodářské škody a na konci je zjištění, že předpoklady byly chybné píše v komentáři pro MF DNES ekonom Marek Loužek.

Fenomén strašení a paniky není vůbec nový. V 16. a 17. století zachvátil evropskou křesťanskou civilizaci strach z čarodějnic. Tisíce žen byly obviněny z toho, že jsou čarodějnice. Byly mučeny, vězněny, upalovány, věšeny, utopeny nebo jinak uštvány k smrti. Teprve koncem 17. století vyšlo najevo, že čarodějnice neexistují. Strašení bylo založeno na nesmírné kolektivní fantazii.

Nejnebezpečnější okamžik každého strašení nastává, když se podněcovatelé chopí příležitosti a jejich úředníci rozpoutají regulační reakci.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se