Až do konce loňského roku bylo možné koupit palivové dříví se sníženou patnáctiprocentní sazbou DPH. Od 1. ledna se však přesunulo do vyšší, 21procentní sazby. V praxi se však nakonec vlivem více faktorů domácnostem náklady na vytápění nezvýšily. Jen neklesly tolik, o kolik by mohly bez daňové změny.
„Lidé se během energetické krize předzásobili dřevem, což vedlo k nižší poptávce před právě probíhající topnou sezonou. V důsledku nižší poptávky klesly ceny palivového dřeva o dvacet až třicet procent,“ uvádí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Podobná situace nastala i u dřevních pelet a briket.
Lidé se zásobují dřevem na roky dopředu, cena stoupla až na dvojnásobek |
Ceny pelet klesaly kontinuálně už od začátku roku 2023 a dostaly se během dvanácti měsíců z lednových 15 Kč na současných 7,6 Kč za kilo. „Cenový pokles bude ještě pokračovat do jara 2024, kdy bývají tradičně nejlevnější, protože končí topná sezona. Každý rok doporučujeme nakupovat v dubnu nebo květnu, kdy bývají pelety až o dvacet procent levnější než na podzim,“ říká předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský
Dřevo zlevňuje i za hranicemi
Palivového dřevo navíc zlevňuje i v dalších zemích EU. „Vysvětlení lze spatřovat v odeznívání energetické krize. S tím, jak klesají ceny plynu, lze očekávat, že se k němu lidé budou vracet, protože přináší větší komfort. Při topení dřevem sice stále můžeme ušetřit, ale vyžaduje to výrazně více práce než topení plynem,“ myslí si Křeček.
Navíc se ceny palivového dřeva během roku dynamicky mění v závislosti na topné sezoně. Nejdražší bývá před jejím začátkem, kdy si lidé dělají zásoby. Vyplatí se tedy předzásobit v časech nízké poptávky, kdy ceny klesají. „Nicméně málokomu se chce sekat dříví v zimě. Je logické, že lidé práci se dřevem odsouvají na léto,“ poznamenává Křeček. Cena se navíc odvíjí i podle toho, v jaké podobě lidé dřevo kupují: už nasekané dřevo bývá až dvojnásobně dražší oproti celým kmenům.
Právě kvůli předzásobení a následnému poklesu cen palivového dřeva ale dřevo v lednu pro spotřebitele prakticky nezdražilo. „Vládní zásah do DPH lidem pouze umazal možnou úsporu,“ dodává Stupavský.
I přesto ale zvýšení DPH může mít na české spotřebitele nepříjemný dopad. Nyní má totiž Česko na produkty ze dřeva jednu z nejvyšších sazeb daně z přidané hodnoty. „Německo má sedm procent, Rakousko třináct a třeba Itálie má desetiprocentní DPH,“ poukazuje Stupavský.
Češi kvůli drahým energiím více kradou dřevo. Hlídají je fotopasti i GPS čipy |
Tento nepoměr pak láká zahraniční obchodníky k přeprodejům. „DPH na stejné zboží v Německu a Česku je v takovém nepoměru, že se německému obchodníkovi vyplatí nakoupit například české pelety, vyvézt je do Německa a prodat je zpět českému zákazníkovi,“ vysvětluje Stupavský. Z takového obchodu Česká republika neobdrží na odvedené dani z přidané hodnoty nic, protože ji obchodník odvede v zahraničí. K podobným situacím už přitom začíná docházet. „Plány na zvýšené vývozy dřeva a dřevních paliv už registrujeme, ve výběru DPH pro Českou republiku se to negativně projeví,“ upozorňuje.
Nedostatek dřeva na českém trhu však nehrozí. „Při prodeji palivového dřeva do zahraničí je nutné počítat s náklady na přepravu. Tyto náklady mnou být v mnoha případech vyšší než samotná úspora DPH. Proto není nutné se obávat, že bychom vyvezli všechno dřevo, které by nám následně chybělo na domácím trhu,“ uzavírá hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
