Ministerstvo financí v materiálu upozorňuje na to, že jde o normy, které je třeba přijmout kvůli novelizovanému nařízení EU. Materiály projedná ve středu vláda.
„Navrhovaná právní úprava je nezbytná pro určení příslušného orgánu nadaného pravomocí informace požadované úřadem OLAF v rámci jeho vyšetřování získávat a dále je úřadu OLAF předávat. Navržená právní úprava je také nezbytná k zabránění negativních finančních dopadů, které by České republice mohly hrozit, pokud by porušila povinnost spolupracovat s úřadem OLAF,“ uvádí podklady na jednání vlády.
Samotný návrh zákona pak přímo uvádí, že „tento zákon se nepoužije při mezinárodní spolupráci v trestních věcech a při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
Prolomení bankovního tajemství
Návrh zákona tak určuje MF jako příslušný orgán pro zajištění koordinace spolupráce s OLAF, stanovuje jeho pravomoci v rámci této spolupráce, podrobně popisuje způsob opatřování záznamů transakcí, stanovuje povinnost mlčenlivosti o všech údajích a sankce za její porušení. Návrh také upravuje zpracování osobních údajů a stanovuje sankce pro dožádané subjekty za neposkytnutí vyžádaných informací.
V rámci novely zákona o bankách a zákona o spořitelnách a úvěrových družstvech se doplňuje rozšiřuje seznam možných průlomů bankovního tajemství o možnost, aby si MF v rámci spolupráce s OLAF mohlo vyžádat výpis transakcí. V rámci zákona o centrální evidenci účtů MF navrhuje rozšířit okruhu osob oprávněných získávat údaje z evidence.
Zákon je podle MF potřeba přijmout mimo jiné i z toho důvodu, že v právním řádu ČR nemá žádný úřad takovou působnost, kterou vyžaduje opatření EU. Příslušné zákony totiž taxativně stanovují, kdo může o informace žádat.
Jako nejvhodnější byl zároveň pro spolupráci s OLAF vybrán Centrální kontaktní bod AFCOS (Anti-Fraud Coordination Service – Koordinační služba pro boj proti podvodům) na ministerstvu financí. Ten byl již v roce 2008 převeden z Nejvyššího státního zastupitelství na MF.
Obecně spolupráce s OLAF, který mimo jiné vyšetřoval i kauzu Čapí hnízdo, funguje tak, že úřad prostřednictvím MF předá svá doporučení z kontroly řídícímu orgánu v ČR. Ten na základě těchto doporučení vyhodnotí, zda zahájí vlastní kontrolu, jejímž výsledkem může být například řízení o odnětí dotace nebo zda se s doporučením OLAF neztotožní.
