Jedno z hesel realitní společnosti: Jak se stát rentiérem, si její zaměstnanci vysvětlili po svém. Podle informací MF DNES vedoucí zaměstnanci realitní a developerské firmy Harmonie Group nakupovali pozemky a zaštiťovali se jménem společnosti, přitom zisky by mířily jinam.
Společnost, za kterou směli podepisovat smlouvy, jim však přestala věřit a stihla akci během 24 hodin zastavit. Jestli jde v této chvíli firmě poskytnou útěchu, pak je to ta, že v tom zdaleka není sama.
Harmonie Group v úterý v dopise svým klientům oznámila, že okamžitě propustila tři své klíčové zaměstnance z manažerských pozic a všechny smlouvy, které podepsali v poslední době, předává svým právníkům.
"Je to bolestné, máme silné osobní vztahy, po morální stránce je to velmi špatné," přiznává její šéf Martin Klein. "Na druhou stranu jsme už dost velká firma, abychom to ustáli," dodává a zvažuje trestní oznámení.
Míra podvodů ve firmách je u nás podobná jako před dvěma lety. "Hodně však rostou náklady. Průměrná přímá ztráta kvůli hospodářské kriminalitě je neuvěřitelných 34 milionů," popisuje Sirshar Qureshi, který v PwC vede oddělení forenzního auditu, zjednodušeně účetních detektivů.
Zpronevěra, korupce, uplácení
Majetková zpronevěra je nejčastějším typem podvodu v rámci firmy, dá se totiž i nejlépe odhalit. "Vždy dojde ke ztrátě konkrétního majetku a ten někomu chybí," dodává Qureshi.
Celkem čtyřicet procent dotázaných firem uvedlo, že pachateli nejzávažnějších podvodů byli sami zaměstnanci, často členové středního managementu nebo vedení. Téměř polovinu podvodů mají na svědomí zákazníci nebo dodavatelé. Korupce a uplácení jsou druhý nejčastější kriminální problém firem.
Podle průzkumu si půlka dotázaných společností myslí, že kvůli tomu, že nedaly úplatek, přišly o nějakou zakázku, a třetina firem uvádí, že po nich někdo v posledních dvou letech úplatek chtěl.
To je sice lepší výsledek než před dvěma lety, kdy průzkum proběhl naposledy, ale nemusí to znamenat, že korupce ubývá. "Spíše se lépe skrývá," podotýká Qureshi. On sám nejvíce času tráví nad případy korupce uvnitř firem.
Podle studie patří mezi nejohroženější obory pojišťovnictví, maloobchod, vládní a veřejné instituce, finanční domy nebo automobilky. A nejčastěji se korupce a uplácení objevují v obchodních odděleních, přitom čtyřicet procent dopadených si ani neuvědomilo, že už byli za hranicí korupce.
Obchodník je zvyklý na systém – prodej co nejvíc a dostaneš odměnu. "Najednou však dostane letenky pro sebe i rodinu nebo zaplacenou luxusní dovolenou a už je to úplatek," podotýká Qureshi, který v Česku řeší kauzy už šest let.
Typický pachatel podvodů je muž ve věku kolem čtyřiceti let se středoškolským vzděláním, který ve firmě pracuje šest a více let.
Pomohou protikorupční linky
Riziko podvodů roste s velikostí firmy. "V menší firmě mají lidé silnější vztah k zaměstnavateli," říká Qureshi. Na loajalitu se však nedá sázet. Třeba většinu odposlouchávacích zařízení do firem namontují právě zaměstnanci, jak nedávno pro MF DNES potvrdil majitel firmy Probin Jiří Schmidt, který čistí firmy od odposlechů.
Na podvody se přichází spíše náhodou nebo varováním zevnitř firmy nebo zvenku. To byl i případ Harmonie Group. "Nebyla to náhoda. Získali jsme podezření, které potvrdily informace od třetích osob a následný screening dotčených osob," podotýká šéf Klein.
Poradci proto radí zřídit si ve firmách protikorupční linky. Má je už 44 procent firem. Qureshi dál radí, aby si firmy napsaly etický kodex na viditelné místo a stanovily jasné sankce.
To všechno jsou vedlejší způsoby kontroly, hlavní je vnitřní audit. A ten by měl podléhat někomu nezávislému, tedy ne vedení firmy. Ale ani pak není vyhráno."Ukažte mi jakkoliv dokonalý kontrolní systém a já vám ukážu, jak ho obejít," říká.
