Manželé Zatloukalovi z Litvínova mají k dispozici dohromady 23 tisíc korun čistého měsíčně. Největší část z výdělku a mateřské spolkne bydlení ve čtyřpokojovém bytě (celkem čtvrtinu) a tento díl výdajů se příští rok zvětší. Pronájem bytu vychází na 4 200 korun, zálohy na elektřinu 560 a na plyn 600 korun měsíčně.
Při započtení růstu cen potravin, tepla a vody kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty to znamená pro celou rodinu Zatloukalových přes pět set korun měsíčně navíc.
Částečně jim mohlo pomoci snížení daně ze mzdy. Z hrubého příjmu 18 tisíc domů Daniel Zatloukal přinese o 500 korun více než dnes. Během následujícího roku však o stejné peníze přijde, ruší se totiž společné zdanění manželů.
Příjem manželky se příliš nezmění, protože je s miminkem na mateřské. Co rodina dostane navíc díky nižším daním z příjmu, odnesou obratem vyšší výdaje za nákupy a služby.
"No co, boty a oblečení potřebuju, jediné, na čem se dá šetřit, je asi jídlo," říká Daniel Zatloukal.
Utrácíme jinak
Rodiny, které MF DNES dovolily nahlédnout do svých měsíčních rozpočtů, příští rok nejvíce pocítí zdražení elektřiny, plynu, vytápění, benzinu a potravin. To jsou nejčastější položky ve výdajích.
"Topíme dřevem, které nosí manžel se synem z lesa, a bydlíme na chalupě, protože drahý nájem ve městě bychom vůbec neutáhli," popisuje například 73letá zdravotní sestra a nyní důchodkyně Bohumila z Plzně. Její důchod 5 050 korun se příští rok zvedne na 5 280 korun.
"Na den máme 220 korun na útratu, ale třeba prášky, které mám brát na nohy, si nemůžu dovolit," dodává. Další dvě matky samoživitelky s malými dětmi popisují, jak už teď vyžívají z úspor nebo nadoraz. A příští rok se pro ně v příjmech nezmění nic k lepšímu.
Nyní mají rodičovskou 7 580 korun a ta vzroste příští rok jen o dvacetikorunu. Jedné z nich navíc během roku klesne na polovinu, protože dcerka už bude mít tři roky.
"Příští rok nemám šanci zaplatit ani nájem, takže pokud nenajdu práci, musím mít plán B, možná stěhování," popisuje Hana Michnová z Příbora.
Naopak jiná oslovená rodina – s vysokými příjmy – si polepší. Rodiče mají měsíčně 67 tisíc včetně rodičovského příspěvku. V příštím roce se čistý příjem otce zvedne o sedm tisíc, což pohodlně pokryje zvýšené náklady.
Lidé s nejvyššími příjmy platili dosud až 32 procent z příjmu. To se od ledna mění s přechodem na jedinou, a to 15procentní sazbu daně, i když podle dnešních výpočtů odpovídá skoro 23 procentům.
I další rodiny, nejen ty bohaté, by měly na změně daní vydělat. Jenže ve hře je další zvedání cen, které nesouvisí s daňovou reformou. Ta se podepíše "jen" na mírném růstu cen potravin, nových bytů nebo topení.
Obchodníci mění ceny už teď. Už letos mění obchodníci štítky v regálech častěji než dříve. Podle včera zveřejněných statistik rostou výrazně ceny, za které prodávají zemědělci svou produkci, a to o 24 procent za rok.
Proti loňsku stouply nejvíce ceny rostlinných výrobků, tedy pšenice nebo ovoce, a to o silných 70 procent. Vejce a drůbež jsou dražší o čtvrtinu a mléko stouplo o desetinu.
Už na podzim proto začíná být vidět, že se lidé v útratách více ovládají. Přestože v září byl růst maloobchodu slabší, letošní zvýšení spotřebních výdajů domácností bude nejvyšší za 11 let, zhruba o osm procent.
"Příští rok ale maloobchodní tržby zpomalí asi na čtyři procenta. Zvýšení životních nákladů utlumí růst spotřeby," vysvětluje analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Při zvedání cen odkazují výrobci i obchodníci nejen k vyšší dani z přidané hodnoty, ale i k energiím. Podle Aleše Michla ze stejné banky by elektřina měla podražit až o 14 procent a teplo až o deset procent. Podle právě včera zveřejněného průzkumu agentury Factum se 93 procent lidí včetně vysoce postavených státních úředníků na ČEZ zlobí, a to hlavně kvůli jeho mimořádné pozici na trhu.
"Podle veřejnosti je hlavní příčinou růstu ceny elektrické energie především silné postavení jedné energetické společnosti," říká Miroslav Oupic ze společnosti Factum Invenio. Skoro polovina lidí z 1 006 dotázaných mluví o tom, že se snaží neplýtvat, ale spotřebu energie neomezují.
Třetina lidí by ráda elektřinu nahradila jiným, levnějším zdrojem energie a desetina ze všech to už udělala. Mezi ně patří i herec Jaroslav Dušek. Snaží se oprostit od ČEZ, co nejvíce to jde.
"Máme sluneční kolektory na teplou vodu a přitápění, používáme úsporné žárovky, vypínáme u spotřebičů pohotovostní režim, který nenápadně cucá ze sítě, zateplili jsme stěny i stropy." Jeho snem je zbavit se závislosti na energetickém gigantu.
"Ale to bychom museli celý dům postavit znovu," dodává.
Lidé chybí, platy porostou
Jenže i stavba domu se prodražuje. Letos chyběli po celé Evropě jak stavební materiály, tak i lidé. To se promítlo nejen do růstu cen, ale i mezd. Nezaměstnanost v Česku je na desetiletém minimu, a dá se tedy čekat, že kromě daňové úpravy platů se příjmy zvednou i proto, že lidé, kterých je nedostatek, si budou umět vyjednat vyšší platy.
Odboráři všeobecně tlačí na to, aby mzdy vzrostly příští rok o osm procent, průzkum společnosti HayGroup, která zkoumá platy ve stovkách českých firem, uvádí očekávaný růst kolem pěti šesti procent.
Jak s platy, tak i s cenami a v životní úrovni se Češi stále rychleji přibližují svým západoevropským sousedům. Problém je v tom, že růst cen energií nebo mléka letos zasáhl celý svět, takže se na vlně cenové nákazy veze i Česko. Situaci trochu vylepšuje silná koruna, která zlevňuje zboží z dovozu.
Zatímco letos je hrubý průměrný plat kolem 21 tisíc, příští rok by mohl stoupnout o dva tisíce. Jen namátkou podle rodin, které ukázaly své rozpočty, je však vidět, jak je průměr ošidný. Mnohem častěji se hrubá mzda pohybuje kolem 18 tisíc korun.
Ani s tou minimální nezaměstnaností to nebude tak horké. Jedna z maminek, která je zatím s dítětem doma, už ví, že ji zaměstnavatel po návratu z mateřské propustí. Na úřadech práce je takových matek s dětmi stále hodně.
