Sama Marvanová uvedla, že navzdory jejímu nesouhlasu má tento program v její straně podporu. "Jednání ukázalo, že republikový výbor trvá na přímé účasti US-DEU ve vládě i za těchto okolností," uvedla ve čtvrtek Marvanová.
Před rezignací Marvanové dojednaný kompromis stanoví, že deficit státní pokladny, obecních rozpočtů a všech dalších státních institucí má dohromady v roce 2006 činit 4,9 až 5,4 procenta ve vztahu k hrubému domácímu produktu. To je zhruba jako loni, nicméně už letos takto definovaný schodek vyletí až na devět procent kvůli vzrůstajícím ztrátám konsolidační agentury, řešící hlavně staré dluhy bank.
Podle favorita na post ministra financí Bohuslava Sobotky budou tyto dluhy kulminovat v příštích dvou letech, a proto nelze schodek snižovat rychleji. "Dostat se z devíti procent na úroveň kolem pěti považujeme za realistický slib, jít dál by byl ekonomický romantismus," míní Sobotka.
Pokud však poté mimořádné výdaje odpadnou, vláda by podle ekonomů na konci svého funkčního období mohla šetřit víc. "Sami sociální demokraté slibují, že do roku 2006 stihnou vyřešit převážnou část starých závazků. Když rozpočet v té době už nebude zatížen žádnými mimořádnými břemeny, není důvod mít tak velký schodek," míní Ondřej Schneider ze společnosti Patria Finance.
Marvanová bojovala za nižší schodek na úrovni tří procent, považovaný v Evropské unii jednak za hranici dobrých rozpočtových mravů, jednak za podmínku pro převzetí eura. Vladimír Špidla dal předem důrazně najevo svůj záměr snižovat schodky "uvážlivě" a evropský tříprocentní standard nechat až na další vládu.
Pro Sobotku coby vycházející hvězdu ČSSD se tím hned nadvakrát otevírá dobrá půda pro jeho budoucí působení ve vládě. Pro celý rozpočet si vyjednal dost široké meze a přitom ostatním ministrům bude moci brzy svázat ruce v chystaném rozpočtovém výhledu na příští čtyři roky. "Na podzim by vláda měla projednat střednědobý rozpočtový scénář, ve kterém budou stanoveny stropy pro výdaje jednotlivých ministerstev," uvedl Sobotka.
Závazný rozpočtový výhled, který by byl při důsledném dodržování podstatnou novinkou, by měl stanovit též rozpočtové deficity pro jednotlivé roky, a ne jen pro rok 2006. Má-li se v příštích letech opakovat letošní schodek a pak nastat pokles směrem na úroveň kolem pěti procent HDP, pak dohromady za všechny čtyři roky by Špidlova vláda vytvořila dluh ve výši kolem 25 procent HDP. Z toho většina půjde na nové výdaje, kvůli nimž se zvýší státní dluh.
