Novinky přináší návrh zákona i pro akciové společnosti. Ty si budou například moci vybrat, zda chtějí místo klasického představenstva a dozorčí rady mít jen jeden řídící "superorgán" – správní radu.
"Návrh půjde na konci srpna do meziresortního připomínkového řízení," uvedla ke klíčové normě pro podnikání mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová.
Úřad nechtěl zákon blíže komentovat, podle něj se může v připomínkovém procesu ještě změnit.
Jednodušší byznys
Nový obchodní zákoník má podle právníků vstup do podnikání zjednodušit a přiblížit ho trendu, který je v Evropě.
"Dvěstětisícový základní kapitál v s. r. o. stejně neplnil účel," uvedl Petr Kuhn z právní kanceláře White & Case, který se na přípravě nového zákoníku podílel.
"Ten, kdo ho složil, ho mohl dát za minutu pryč, takže to byla v mnoha případech jen imaginární záruka. Peníze se mají v podnikání otáčet, a ne ležet."
Například Německo nyní zavádí povinný kapitál pro s. r. o. jen jedno euro, v Británii není povinný vklad do firmy stanoven vůbec.
"Každé zjednodušení zákona je dobré. Ale výše základního vkladu do firmy dnes určitě není limitem pro zahájení podnikání," soudí o nové normě prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.
Raději do ciziny
Větším problémem než zákon je podle Míla to, jak si ho vykládají úřady a soudy. Právě jejich pomalé a často nepředvídatelné rozhodování totiž podle něj spoustu firem vede k tomu, že si svá sídla přesouvají raději do zahraničí. Některým podnikatelům se nízký vklad do firmy nelíbí vůbec.
"Mně to nepřipadá nějak pozitivní. Tisíc korun znamená, že podnikat může kdokoliv a nebude ho ani bolet, když to nevyjde. Nyní je podnikatel odpovědný za své chyby alespoň do výše 200 tisíc korun," říká majitel firmy Löbl Invest Jan Löbl.
Tisícikorunová s. r. o. by mohla přimět řadu živnostníků, aby si raději založili vlastní firmu. "Jestliže živnostník ručí celým svým majetkem, kdežto v s. r. o. jen do tisíce korun, je jasné, co je výhodnější," uvedl podnikatel Cyril Křůpala, vlastník firmy CleanSit.
Otázka podle něj je, jak by se na takovou s. r. o. dívali obchodní partneři. Společnosti s ručením omezeným jsou vedle živností už nyní vůbec nejrozšířenější formou podnikání. Loni vzniklo celkem 22,5 tisíce firem, z toho drtivá většina (téměř devadesát procent) jsou společnosti s ručením omezeným.
Nejvíce si podnikatelé při zakládání firem stěžují na vysoké poplatky a někdy i na zdlouhavé procedury u notářů či na rejstříku.
"Základní kapitál 200 tisíc korun mi nevadí. Více jsem trpěl, když jsem u notáře za ověření listin vyjetých z počítače dal pět tisíc korun a běhal po několika institucích," říká Vojtěch Pihrt z firmy JetSoft.
S. r. o. jako akciovka
Notáři či soudci jsou i podle Miroslava Zajíčka z Vysoké školy ekonomické nyní klíčoví. "Sebelepší zákon je k ničemu, když nebudou dobře fungovat soudci," upozornil.
Kromě nižšího základního vkladu bude změna pro s. r. o. i v tom, že se nově budou moci vydávat podílové listy. Ty lze mezi majiteli snáze převádět, podobně jako akcie.
Nová je i možnost, aby jeden majitel v s. r. o. držel více podílů. Pro akciové společnosti se nově zavádí také větší pestrost druhů akcií. Vydávat se budou moci například akcie typu A či B, k nimž se váže různé právo hlasovat či mít podíl na zisku.
Novinkou je také možnost kumulativního hlasování při volbě orgánů firmy, které omezí nadvládu většinového akcionáře. "Jestliže má jeden vlastník 60 procent a druhý 40, tak první dnes bere vše. Při kumulativním hlasování může do desetičlenného představenstva zvolit jen 6 svých zástupců," uvedl právník Kuhn.
"Návrh půjde na konci srpna do meziresortního připomínkového řízení," uvedla ke klíčové normě pro podnikání mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová.
Úřad nechtěl zákon blíže komentovat, podle něj se může v připomínkovém procesu ještě změnit.
Jednodušší byznys
Nový obchodní zákoník má podle právníků vstup do podnikání zjednodušit a přiblížit ho trendu, který je v Evropě.
"Dvěstětisícový základní kapitál v s. r. o. stejně neplnil účel," uvedl Petr Kuhn z právní kanceláře White & Case, který se na přípravě nového zákoníku podílel.
"Ten, kdo ho složil, ho mohl dát za minutu pryč, takže to byla v mnoha případech jen imaginární záruka. Peníze se mají v podnikání otáčet, a ne ležet."
Například Německo nyní zavádí povinný kapitál pro s. r. o. jen jedno euro, v Británii není povinný vklad do firmy stanoven vůbec.
"Každé zjednodušení zákona je dobré. Ale výše základního vkladu do firmy dnes určitě není limitem pro zahájení podnikání," soudí o nové normě prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.
Raději do ciziny
Větším problémem než zákon je podle Míla to, jak si ho vykládají úřady a soudy. Právě jejich pomalé a často nepředvídatelné rozhodování totiž podle něj spoustu firem vede k tomu, že si svá sídla přesouvají raději do zahraničí. Některým podnikatelům se nízký vklad do firmy nelíbí vůbec.
"Mně to nepřipadá nějak pozitivní. Tisíc korun znamená, že podnikat může kdokoliv a nebude ho ani bolet, když to nevyjde. Nyní je podnikatel odpovědný za své chyby alespoň do výše 200 tisíc korun," říká majitel firmy Löbl Invest Jan Löbl.
Tisícikorunová s. r. o. by mohla přimět řadu živnostníků, aby si raději založili vlastní firmu. "Jestliže živnostník ručí celým svým majetkem, kdežto v s. r. o. jen do tisíce korun, je jasné, co je výhodnější," uvedl podnikatel Cyril Křůpala, vlastník firmy CleanSit.
Otázka podle něj je, jak by se na takovou s. r. o. dívali obchodní partneři. Společnosti s ručením omezeným jsou vedle živností už nyní vůbec nejrozšířenější formou podnikání. Loni vzniklo celkem 22,5 tisíce firem, z toho drtivá většina (téměř devadesát procent) jsou společnosti s ručením omezeným.
Nejvíce si podnikatelé při zakládání firem stěžují na vysoké poplatky a někdy i na zdlouhavé procedury u notářů či na rejstříku.
"Základní kapitál 200 tisíc korun mi nevadí. Více jsem trpěl, když jsem u notáře za ověření listin vyjetých z počítače dal pět tisíc korun a běhal po několika institucích," říká Vojtěch Pihrt z firmy JetSoft.
S. r. o. jako akciovka
Notáři či soudci jsou i podle Miroslava Zajíčka z Vysoké školy ekonomické nyní klíčoví. "Sebelepší zákon je k ničemu, když nebudou dobře fungovat soudci," upozornil.
Kromě nižšího základního vkladu bude změna pro s. r. o. i v tom, že se nově budou moci vydávat podílové listy. Ty lze mezi majiteli snáze převádět, podobně jako akcie.
Nová je i možnost, aby jeden majitel v s. r. o. držel více podílů. Pro akciové společnosti se nově zavádí také větší pestrost druhů akcií. Vydávat se budou moci například akcie typu A či B, k nimž se váže různé právo hlasovat či mít podíl na zisku.
Novinkou je také možnost kumulativního hlasování při volbě orgánů firmy, které omezí nadvládu většinového akcionáře. "Jestliže má jeden vlastník 60 procent a druhý 40, tak první dnes bere vše. Při kumulativním hlasování může do desetičlenného představenstva zvolit jen 6 svých zástupců," uvedl právník Kuhn.
