Poplatek má zahrnovat nejen výdaje za ostrahu letiště, kterou v některých členských státech EU zajišťuje vláda a v některých soukromé firmy, ale například i náklady na bezpečnostní rámy, včetně nových rentgenových skenerů. O jejich nasazení se začalo diskutovat především po nezdařeném atentátu, který se odehrál během loňských Vánoc v americkém letadle směřujícím z Amsterdamu do Detroitu. Nigerijský útočník použil výbušninu, kterou nebyly schopny klasické bezpečnostní rámy odhalit.
Podle českého ministerstva dopravy je nyní předčasné spekulovat o výši poplatku. Nová úprava by ale neměla zvýšit ceny letenek. "Lze říci, že navrhovaná právní úprava nesměřuje k cenové regulaci a v budoucnu nebude celková cena za použití letiště kvůli této právní úpravě vyšší," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Zatím ale není jasné, zda bude muset být bezpečnostní poplatek uveden na letenkách na všech letištích v Evropské unii. Většina členských států je pro to, aby takovou povinnost měla jen letiště, jimiž projde více než pět milionů pasažérů ročně. Například Letiště Praha pro letošek očekává, že jeho branami projde 11,8 milionu pasažérů.
Politici chtějí, aby poplatky byly všude
Europoslanci ale usilují o to, aby byl poplatek uváděn na všech letištích v Unii. Některé země ale považují takovou praxi za velmi drahou a v případě velmi malých letišť i za likvidační.
"Česká republika obecně tuto iniciativu podporuje. Souhlasí s tím, že by měla být nějaká transparentnost při stanovování těchto poplatků. Pro Českou republiku je podstatné, aby se to nevztahovalo na všechny letiště, ale jen na letiště od určité velikosti, což je dané počtem cestujících," řekl v Bruselu ministr dopravy Gustav Slamečka.
Členské státy EU budou nyní čekat na stanovisko Evropského parlamentu, který bude o směrnici hlasovat v prvním čtení v dubnu. Europoslanci nejspíš schválí, že by poplatky měla uvádět všechna letiště, EU se tak s nimi bude poté snažit nalézt kompromis.
Nový poplatek na letenkách však není jedinou změnou, která by měla v dohledné době letectví v Evropské unii potkat. Další změnu by mohla přinést nehoda letadla společnosti Air France, která se odehrála v loňském roce při letu z Rio de Janeira do Paříže. Tu provázely mimo jiné zmatky se zdlouhavým zveřejňováním seznamu cestujících, který navíc obsahoval neúplné informace.
V případě další nehody by zveřejnění seznamu cestujících mělo podle nového nařízení, pokud se dočká schválení, nastat nejdéle dvě hodiny po nehodě. Není však vyloučeno, že členské státy nakonec časový limit zkrátí na jednu hodinu.
