V Janáčkově sále centra, který je jindy dějištěm koncertů nebo literárních debat, bylo čtveřici francouzských sommelierských es a dvěma jejich českým kolegům předloženo - samozřejmě při záruce anonymity - přes čtyřicet vzorků vín od deseti moravských vinařů. Čechy reprezentoval jen jeden sekt.
Tříhodinové posuzování vůně, barvy, konzistence a chuti vyznělo nakonec nejlíp pro slámové víno odrůdy ryzlink rýnský mikulovského vinaře Petra Marcinčáka, které bylo vyhlášeno za absolutního vítěze.
Uděleny byly také tři pomyslné medaile pro bílá vína, z toho zlatá pro Pálavu - výběr z hroznů 2002 společnosti Víno Mikulov. Jen jedna medaile - stříbrná - se dávala v kategorii červených. Tu získal opět Petr Marcinčák za Zweigeltrebe pozdní sběr 1999.
"Ocenili jsme uvolněnost, charakter," řekl předseda poroty Jean-Michel Deluc, bývalý vrchní sommelier pařížského hotelu Ritz. Za opravdu velké víno označil ryzlink, který vyhrál mezi bílými, a za skvělá považuje všechna předvedená sladká vína.
Podobně se vyslovoval další člen poroty Georges Lepré. "Hodně elegance, harmonie, vyváženosti, moc krásná věc," řekl o bílých tento muž, který bývá označován za učitele francouzských sommelierů. Sladká slámová vína označil dokonce za "zcela výjimečná". Pokud jde o červená, "ještě to není ono, možná je to problém podnebí, možná odrůd", řekl. Červená by podle něho ve Francii neměla šanci, "ostatní jistě ano".
Petr Marcinčák, který kromě dvou zmíněných medailí dostal i bronzovou v kategorii bílých, byl potěšen, ale zůstává na zemi. "V prvé řadě nám šlo o propagaci českého a moravského vína ve Francii. Konkrétní výsledky zatím neočekáváme, ale chceme navázat spolupráci s francouzskými sommeliery a vinaři a možná se časem dostaví i nějaký efekt pro vývoz. Samozřejmě je to prestižní ocenění, které potěší," řekl.
Vedle Mikulova byla francouzským sommelierům předložena také vína ze Znovína Znojmo, z Kyjova, Velkých Pavlovic a Velehradu, sdělil Stanislav Šida z Moravské banky vín. Ta spolu s brněnskou společností DAVAY Communications a Českým centrem akci pořádala. Oslovena byla stovka českých a moravských výrobců, nabídky předvést se v Paříži ale využila jen desetina z nich. Šida řekl, že podobné ochutnávky by se měly konat i v některých dalších zemích, třeba v Rakousku, Německu nebo Rusku.