„Osmdesát let vyrábíme v naší společnosti slazené kondenzované mléko stále stejným způsobem. Myslím, že na to můžeme být právem hrdí, protože takových výrobků na trhu mnoho nenajdete,“ říká Jiří Tvrdík, generální ředitel Mlékárny Hlinsko, která příští rok chystá portfolio svých výrobků rozšířit.
Poslední roky jsou velmi hektické, platí to i pro byznys. Jak proměnila válka na Ukrajině a ekonomická krize chod firmy?
My musíme pracovat pořád stejně. Velký vliv na výstupní ceny naší produkce však mají ceny surovin a materiálů, které nakupujeme.
Jaká je situace na trhu s mlékem v porovnání s loňským rokem? Kolik jste ho zpracovali a jak to vypadá s jeho cenou?
Zpracované mléko u nás v Hlinsku je zhruba na stejné úrovni jako v roce minulém. Opět se pohybujeme okolo 200 milionů litrů mléka. Výkupní cena od zemědělců v roce 2022 prudce rostla, v letošním roce do letních měsíců klesala, nyní opět začala růst.
Pravidelně narůstá vývoz mléčné suroviny z Česka, což může ohrozit provoz hlavně menších českých mlékáren. Ovlivňuje vývoz mléka také vás?
Děje se to pořád, ale nedělá nám to velký problém. Snažíme mít se zemědělci korektní vztahy. Je to otázka dlouhodobých vztahů a elementární důvěry. Určitá část zemědělců prodává mléko do zahraničí, ale je to záležitost hlavně příhraničních oblastí.
Dokážete odhadnout, jak se bude situace vyvíjet do budoucna?
V tuto chvíli je to opravdu obtížné. Doba je hodně turbulentní. Čekal bych, že příští rok bude trh hledat svoji novou rovnováhu. Na přelomu roku bude cena mléka zhruba 10,50 koruny za litr. Na jaké hladině se ustálí, se dá jenom tipovat. Hodně bude záležet na cenách vstupů. Pokud například ceny energií zase porostou, zcela jistě se to projeví i v cenách potravin.
Před krizemi jste své zboží exportovali do více než třiceti zemí světa. Platí to stále? A co Rusko?
Ano, stále to platí. Exportujeme do desítek zemí. Jejich skladba je pochopitelně různá a v čase se obměňuje. Ale do Ruska jsme nevozili, nevozíme a ani to neplánujeme. Hlavní důvod je nestabilita prostředí, kde se zákony nebo různá omezení mohou měnit z hodiny na hodinu.
Mlékárna HlinskoHistorie Mlékárny Hlinsko sahá až do roku 1939. Mlékárnu založila švýcarská společnost Nestlé. Stavba mlékárny, později přezdívané „nestlovka“, byla oficiálně zahájena 4. července 1940. Výroba byla spuštěna v roce 1943 a o čtyři roky později mlékárna své výrobky poprvé vyvezla do světa. Sortiment se od roku 1943 moc nezměnil, dnes firma vyrábí mléko v krabicích, sušené a kondenzované mléko, máslo, smetany, tvaroh a zmrzlinu. Od roku 1964 společnost pro své výrobky používá značku Tatra. Společnost je od roku 2011 součástí koncernu Agrofert.  |
Jak se firmě daří, co se týče hospodářských výsledků?
Letošní rok bude hodně slabý. Očekáváme propad výsledku o přibližně tři čtvrtiny proti výsledkům předchozího roku. Export tvoří zhruba 50 procent ročního obratu firmy, který je přes 3 miliardy korun. Také připravujeme investice v řádech desítek milionů korun. Konkurence nikdy nespí. Musíme být konkurenceschopní nejen doma, ale i na světových trzích.
Inflace prý výrazně proměnila chování spotřebitelů. Pozorujete i vy změny v nakupování Čechů, anebo si mléčné výrobky z jídelníčku nevyškrtli?
Ano, je to pravda. Vidíme, to u dražších výrobků nebo dezertů, které si lidé mohou odpustit. Velmi zvažují, co si do nákupního košíku dají a co ne. U některých kategorií vidíme jasný pokles prodeje.
Jak s prodejem hýbe turbulentní doba před Vánocemi?
Samozřejmě poptávka před vánočními svátky stoupá. Vidíme to i na vyšších tržbách. Na vyšší prodeje se připravujeme už v září, kdy domlouváme objemy pro jednotlivé zákazníky. Musíme si některé výrobky předvyrobit. U trvanlivých výrobků to jde. Například Salka a smetany se na předvánočním trhu prodá velké množství. Po másle je před svátky také veliká poptávka, ale to se předem vyrobit nedá.
Kondenzované slazené mléko v tubě, populární Jesenka, chutnalo už herci Oldřichu Novému, který prý do mlékárny zaslal dopis, ve kterém popisoval svoje slasti a strasti s touto pochoutkou. Chutná Jesenka, Pikao a Piknik pořád stejně?
Tyto značky jsou společně se Salkem symbolem naší společnosti. Osmdesát let vyrábíme v naší společnosti slazené kondenzované mléko stále stejným způsobem. Myslím, že na to můžeme být právem hrdí, protože takových výrobků na trhu mnoho nenajdete. Tyto výrobky nejenže chutnají stejně, ale my je stále vyrábíme stejným výrobním postupem, stále na původním výrobním zařízení a u Pikaa používáme stále stejný druh kakaa.
Takže se u vás kondenzované mléko stále zpracovává v odparkách, které kladenská Poldovka vyrobila pouze ve dvou kusech?
Pořád. A dokud tady budu, tak se to nezmění. Stejné výrobní zařízení, stejný výrobní postup. Kondenzovaná slazená mléka jsou výrobky, které jsou tady s námi desítky let a pořád stejně chutnají. Kolik takových najdete…? To je naprostý unikát.
Jiří Tvrdík, generální ředitel Mlékárny Hlinsko
Zmínil jste energie, které jsou stále velkou neznámou. S cenami výrobků to může výrazně zamávat. Už víte, jaké budete mít ceníky v příštím roce?
Řeči o tom, že se ceny energií nezvýší, jsou plané, je to chiméra. Vláda se chvástá, že pokles silové elektřiny bude takový, že vykompenzuje navýšení cen distribuce. To bych si tvrdit netroufl. V případě, že nám porostou vstupy, na to logicky musíme reagovat výstupy. Jiné cesty není. V podporu průmyslu ze strany vlády moc nevěřím.
Solární panely by vám nepomohly?
Fotovoltaické elektrárny pro nás nemají moc velký význam. Máme velmi vysokou spotřebu. I kdybychom osadili panely všechny plochy, které máme k dispozici, tedy nejen střechy, ale i pozemky, vyrobíme maximálně dvě procenta naší spotřeby. Jdeme spíše cestou efektivnějšího využívání tlakového vzduchu, veškerého vyrobeného tepla a podobně.
Je to deset let, co jste spustili linku na výrobu tvarohů. Vyplatila se tato investice?
Ano, vyplatila a budeme portfolio výrobků produkovaných na této technologii v příštím roce rozšiřovat. Vstoupíme do výrobkových segmentů, které jsme doteď nikdy nedělali. Už o tom jednáme s našimi obchodními partnery, ale co to bude, to prozatím prozrazovat nebudu.
Všechny novinky budou z tvarohu?
Některé ano, některé ne. Detailnější být nemohu, konkurence nikdy nespí. Věřím, že ve druhém kvartálu příštího roku se novinky na trhu objeví. Už je testujeme. Doufáme, že půjde o žádané výrobky, že si je spotřebitele oblíbí a budou jim chutnat.
Přidáte zaměstnancům na výplatních páskách od příštího roku?
Minulý týden jsme se o tom zrovna bavili se zástupci odborů v naší společnosti. Jednání nejsou u konce, ale přidat našim zaměstnancům určitě chceme. V době tak vysoké inflace je to nezbytné.
Firmy si dlouhodobě stěžují na nedostatek pracovníků, zejména v odborných profesích. Je to problém i v Tatře? Museli jste propouštět?
Získávat nové pracovníky je složité. Hlavně do směnného provozu. Ve výrobě hodně automatizujeme. Lidi z profesí, které tím pádem již nepotřebujeme, se primárně snažíme přeškolit na jinou práci. Někdy to lze, ale někdy ne. Primárně musí o novou pozici mít zájem i daný zaměstnanec a musí mít chuť naučit se něco nového. Pokud ji nemá, musí nás bohužel opustit.
Hlinecká odborná škola jako jediná v republice před pěti lety otevřela unikátní obor mlékař. Co to pro vaši firmu znamenalo?
Projekt se rodil dlouho. Pracovali jsme na něm společně s panem starostou Hlinska i ředitelem školy. Oběma patří dík za to, že obor vznikl. Jenže ne všichni absolventi v mlékárně zůstali. Někdo zájem má, někdo ne a o některé jsme zase nestáli my. Ve firmě pracuje asi tak třetina těch, kteří obor dokončili.
Považujete to za úspěch?
Rozhodně. Bylo by naivní si myslet, že by v naší mlékárně zůstala polovina nebo dvě třetiny absolventů. Je rok, kdy se do prvního ročníku přihlásí třeba jen tři zájemci. Pak jsou absolventi, o které bychom velmi stáli, ale v průběhu školy zjistí, že chtějí pokračovat ve studiu dál. Já doufám, že se do Hlinska budou chtít vrátit.
Kolik zaměstnáváte lidí?
Aktuálně zaměstnáváme 265 kmenových pracovníků. Fluktuace u nás problém není. Jsem rád, že máme stabilní tým. Když k nám budou přicházet lidi, kteří o mlékařině alespoň něco vědí, zaplať pánbůh za to. I proto jsme do spolupráce se školou šli.
