Počet zaměstnanců s pasem z jedné ze šesti těchto zemí stoupl za tu dobu ze tří tisíc na sedm tisíc. Když se přidají další země na západ od našich hranic, pracuje u nás přes deset tisíc západních cizinců.
Práci nacházejí u evropských center firem, jako je ExxonMobil, DHL, Hewlett Packard, Siemens, IBM, Accenture nebo CSC. U nich pracují desítky lidí různých národností. "Je jedno, jakou mají národnost, záleží jen na tom, co umí a jakou řečí mluví," popisuje Gero Dill ze společnosti CSC, která z Česka řídí servisní centrum pro několik německých i lokálních klientů.
Vedle sebe tak pracují u počítačů Češi, Poláci, Slováci, Němci, Britové nebo Bulhaři, deset národností mezi 150 lidmi. A nižší plat? Nevadí. Mzdy v těchto administrativních centrech jsou zhruba o čtyřicet procent nižší než na západ od hranic, pro vysokoškoláky začínají u 25 tisíc korun.
"Od vstupu do EU stoupla v ČR průměrná mzda v eurech nejrychleji ze všech deseti nových členských států. Platy na top manažerských pozicích se pomalu vyrovnávají západní Evropě," vysvětluje jednu z příčin Darina Farkasová z headhunterové agentury Hudson.
Kromě toho, že místní mzdy rostou o desetinu ročně, v přepočtu na eura pomáhá i silná koruna a stále relativně nižší ceny. "V Německu vám stát stáhne zhruba půlku platu, tady jen třetinu. Nakonec jim tam zůstane z výplaty méně než u nás," dodává místní šéf CSC Dave Bass.
Je to Brit, který servisní centra rozjíždí po celém světě. Vloni přijel z Kuala Lumpuru a letos ho firma posílá do Číny. U Siemensu, který má dvanáct tisíc zaměstnanců, pracuje patnáct Němců. "Většinou jsou to lidé, kteří se sem přistěhovali z osobních důvodů," popisuje Jan Kopecký ze Siemensu.
Většina cizinců, kteří tu žijí, si však práci našla, a tak se firmy rozhlížejí přímo za hranicemi. "Daří se nám při náborech v Nizozemsku, Německu nebo Francii," říká Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower. Cizinci bydlí hlavně v Praze a středních Čechách, ale láká je i Plzeňsko, Brno a Ostravsko.
