Lokomotivy z ciziny by se měly na českých drahách objevit do 3 let

Lokomotivy z ciziny by se měly na českých drahách objevit do 3 let | foto: iDNES.cz

Ministerstvo chce větší konkurenci železnic

  • 15
Do tří let by se po českých železničních tratích měly prohánět i výkonné zahraniční lokomotivy. Zatím jim to nedovoluje zastaralé zabezpečovací zařízení, které na elektrifikované tratě pustí pouze desítky let staré lokomotivy domácí výroby.

"Chceme, aby to bylo možné do roku 2010," řekl náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp.
 
Podle něj byl velmi špatným příkladem příběh soukromé společnosti Railtrans, která zamýšlela jezdit na trase z Prahy do Ostravy. Domluvila si pronájem německých lokomotiv Siemens, ty jsou ale konstruovány na jiný systém zabezpečení, než je v Česku, a nebyly schopné přísným normám vyhovět.

Červenou mají při vjezdu na české koleje také lokomotivy z Polska, velké problémy se zabezpečovacím zařízením měly také rychlovlaky pendolino.

"Celkové náklady na přestavbu by neměly přesáhnout půl miliardy, částečně by se mohly proplatit také z peněz od Evropské unie,“ uvedl Šíp.

Železniční dopravu čekají i další změny
Od července by se měla oddělit osobní a nákladní doprava Českých drah. "Do budoucna by se pro Cargo (nákladní doprava) mohl najít i strategický partner,“ naznačil náměstek Petr Šlégr. Nyní jsou však úvahy o privatizaci podle něj ještě předčasné.

Ministerstvo předloží návrh na rozdělení Českých drah v dubnu do vlády. Jeho součástí je i řešení, kde najít peníze pro ztrátovou osobní dopravu. Nově už nebude možné financovat ji z peněz, které vydělají nákladní vlaky, její vysoké ztráty by tak v konečném důsledku dopadly na stát.

"Uvažuje se o tom, že by zaměstnanci, kteří se starají o údržbu a provoz tratí, mohli v budoucnu přejít pod Správu železniční dopravní cesty,“ řekl Šlégr.

Tím by z Českých drah podle jejich šéfa Josefa Bazaly mohlo odejít až dvanáct tisíc lidí a firma by ušetřila na nákladech na jejich mzdy.

"Na silnicích také dopravce neplatí cestáře, nebo dopravní policii,“ vysvětluje tento krok Šlégr. Jako první by od drah měli odejít lidé, kteří se starají o údržbu tratí, výpravčích a dispečerů by se tato změna dotkla až později.

Peníze se dají ušetřit na drahách i jinde."Hodně si slibujeme od dálkového řízení tratí, kdy by pro zajištění provozu už nebylo potřeba tolik lidí, ale dispečeři by vše ovládali z jednoho místa,“ uvedl Šlégr.

Dálkové řízení se nedávno zavedlo například na části druhého železničního koridoru mezi Přerovem a Břeclaví.

500 milionů jen když se dráhy zlepší
Dráhy po ministerstvu požadují také půl miliardy navíc na zajištění provozu mezinárodních vlaků. K tomu se náměstek Šlégr zatím staví zdrženlivě. "Záleží na tom, jak by ty peníze byly využity. Pokud by se díky nim zlepšila i úroveň dálkové vnitrostátní dopravy, pak bych s tím souhlasil.“

Příkladem by mohlo být třeba rychlé spojení mezi Prahou a Brnem, kdy by vlaky jezdily každou hodinu a speciální cena by byla srovnatelná s autobusy.

V příštích letech by vlaky na některých tratích mohly jezdit rychlostí až dvě stě kilometrů v hodině. Dosud je maximem 160.
"Mezi Brnem a Břeclaví není problémem i rychlost přes dvě stě kilometrů. Na trati je však množství úrovňových přejezdů, kvůli kterým nesmí jezdit vlaky rychleji než 160," vysvětlil Šlégr. Pokud by byly nahrazeny mimoúrovňovým křížením, nebyla by dvou stovka problém. Pro zvýšení rychlosti je vhodný i úsek mezi Pardubicemi a Chocní.