„Požadavky odborů překročily únosnou mez, a v případě, že na ně vláda přistoupí, riskuje budoucí prosperitu české ekonomiky,“ uvedl Dlouhý. Nulový růst podle něj komora navrhuje také proto, že v předchozích letech minimální mzda výrazně stoupla.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na počátku dubna uvedla, že požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1 650 korun na 15 000 korun. Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1 150 na 13 350 korun. O jejím růstu rozhodne vláda na základě diskuse se sociálními partnery v tripartitě. Hospodářská komora její součástí není, má jen poradní hlas.
Odbory versus zaměstnavatelé
Dlouhý vyzval vládu, aby tlaku odborů nepodléhala a více naslouchala potřebám firem a zlepšovala podnikatelské prostředí. Jedním z takových kroků by podle komory mohlo být zavedení paušální daně. „Mám pocit, že vláda v poslední době silně ustupuje tlakům ze strany odborů i menšího koaličního partnera,“ uvedl Dlouhý.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem měsíce uvedla, že podpoří jen takový nárůst minimální mzdy, který bude odpovídat jasným ekonomickým údajům. Podle ministryně je těžko představitelné, že by růst minimální mzdy byl zhruba dvojnásobný než růst průměrné mzdy.
Polovina Čechů nebere důstojnou mzdu, měli by vydělávat zhruba 30 tisíc |
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4 850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
„Nečekaný nárůst zaručené hodinové mzdy od roku 2016 do roku 2019 o zhruba 24 Kč často znamená že firmy už nejsou schopné plnit své závazky podle podmínek podle uzavřených dlouhodobých smluv,“ uvedl Ivo Popardowský z bezpečnostní agentury ABAS. Dodal, že například v oblasti služeb, kam spadají například bezpečnostní, úklidové, servisní, revizní, technické nebo pomocné manipulační práce, tvoří právě mzdy hlavní náklady.
S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13 350 a 26 700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15 000 až 30 000 korun.
Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Za celý rok 2018 stoupla meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.
