Finančník Michal Šušák byl v úterý v Rumunsku odsouzen na deset let do vězení za ekonomickou špionáž. Ilustrační snímek

Finančník Michal Šušák byl v úterý v Rumunsku odsouzen na deset let do vězení za ekonomickou špionáž. Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Odsouzený Šušák byl u všech velkých privatizací a pracoval i pro Kellnera

  • 14
Finančník Michal Šušák, který byl v úterý v Rumunsku odsouzen na deset let do vězení za ekonomickou špionáž a za účast v mezinárodní kriminální skupině, patřil koncem 90. let k hvězdám českého investičního nebe. Asistoval u všech velkých privatizací a pracoval pro Petra Kellnera.

Teď bude hlavně čekat, jestli uspěje v Rumunsku s odvoláním. Sám Šušák se k rozsudku nevyjádřil, nebere telefon ani neodpovídá na zprávy.

Verdikt nad českým finančníkem a dalšími pěti lidmi, z nichž dva jsou bývalí ministři rumunské vlády souzení i za velezradu, přitom zřejmě nebude jednoduché zvrátit. Vynesl ho totiž Nejvyšší kasační a soudní dvůr Rumunska a odvolání je tak možné opět už jen u tohoto soudu. Rozsudek tedy přezkoumá jiný, širší senát stejného soudu (více o rozsudku se dočtete zde).

Šušák byl podle informací serveru Romania Insider odsouzen za to, že se jako manažer investiční banky CS First Boston (CSFB) podílel na činnosti kriminální skupiny, jejíž fungování záviselo na získávání národních tajemství. Ty pak využívala při privatizaci velkých rumunských firem. Skupinu údajně založili v letech 2005 až 2006 Bulhar Stamen Stančev z CSFB a další manažer této banky, Vadim Benyatov. Šušák se k nim později přidal.

Kritické byly privatizace státních firem

Nelegální aktivity skupiny se týkaly hlavně poradenství při privatizaci státních firem, jako byly Electrica Muntenia Sud, Petrom, Romaero a další. O energetickou distribuční společnost Electricu Munteniu se v roce 2006 také ucházel tuzemský ČEZ, když předtím koupil sousední Olteniu. Nakonec však neuspěl, jeho nabídku později přeplatil italský Enel. Není však známo, že by se Šušákem ČEZ spolupracoval, ačkoliv tehdejší manažeři firmy se s ním dobře znali.

Český manažer pracoval v CSFB v letech 1994 až 2006. Na starosti měl střední a východní Evropu. Koncem 90. let a po roce 2000 patřil k nejznámějším investičním bankéřům v Česku. CSFB, stejně jako později v Rumunsku, u nás radila s privatizací snad všech velkých firem a bank, a to jak státu, tak strategickým investorům.

Asistovala například při prodeji Českého Telecomu, za Tošovského vlády měla na starosti přípravu privatizace 16 distribučních energetických firem, části ocelárny Nová Huť nebo části kolosu ČKD.

Z PPFI musel kvůli vyšetřování odejít

Transakce s akciemi ČKD později neúspěšně vyšetřovala policie. CSFB byla pod vedením Šušáka také poradcem rakouské Erste při privatizaci České spořitelny, později radila padlé IPB při zakládání kajmanských fondů a ucházela se i o vedení ozdravného programu ve Škodě Plzeň. Tato firma nakonec skončila v rukou skupiny Appian, která předtím podvodně zprivatizovala Mosteckou uhelnou společnost. CSFB pro Appian pak spravovala fond ACEDIF, kam manažeři dolů skrytí za Appianem vložili tajně akcie těžební společnosti.

V květnu 2006 Šušák CSFB opustil a stal se ředitelem společnosti PPF Investments, jež spravovala peníze majitele PPF Petra Kellnera. Pod vedením Šušáka firma v Rumunsku investovala v pojišťovnictví a v realitách. V roce 2008 i kvůli vyšetřování tamní prokuratury musel z PPFI odejít. Sama PPFI se později z Rumunska téměř stáhla.

Šušák nakonec před pěti lety založil privátní firmu Carpaterra, která investovala v rumunské a bulharské energetice. Letos koupila teplárnu v jihočeské Plané, do jejíž obnovy hodlá investovat přes miliardu korun. CSFB už dříve odmítala, že by její zaměstnanci dělali něco nezákonného. A sám Šušák letos v létě řekl HN, že šlo spíše o politicky motivované vyšetřování, s nímž si teď soudy nevědí rady.