Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV úvodu hovořil o kvalitě českých silnic, a to v souvislosti s tím, že Praha tento týden hostí 27. Světový silniční kongres. „Když porovnáváme stav silnic v Praze s podobně velkými městy v zahraničí, tak samozřejmě máme co dohánět. Ale na druhou stranu: čekat od historické části Prahy, že bychom tam všude vyměnili kočičí hlavy, které k obrazu města patří, za dokonalý tichý asfalt, to by neprošlo přes památkáře.“
„A pak nám nezbývá opravdu nic jiného, než dobudovat Pražský okruh, vnější i ten vnitřní, který je v gesci hlavního města Prahy. A tím by negativní dopad na životy lidí v Praze byl menší. A také aby doprava v Praze byla významně průchodnější,“ říká ministr.
Martin Kupka pak popsal, jak si dostavbu vnějšího okruhu kolem hlavního města představuje. Jeho záměrem je to, aby se mohlo stavět v režimu PPP, kdy na výstavbě spolupracuje veřejný i soukromý sektor.
Chci dostavět dálniční síť
Řekl také, že by si výstavbu okruhu z Ruzyně přes Březiněves až po Satalice přál dokončit do sedmi let. „Kdybychom tohle dokázali zvládnout do roku 2030, byl bych za to moc rád. A právě proto jsme pro celou severní část začali chystat možnost vystavět ji v režimu PPP. Tím se rychle uzavře celá kapitola Pražského okruhu, a tím pádem se také uleví těm úsekům, které jsou teď přetížené.“
Klíčové je podle něj to, aby Česko co nejrychleji dostavělo kompletní dálniční infrastrukturu. V Rozstřelu ministr dopravy potvrdil, že v příštím roce bude zahájena stavba nových 80 kilometrů dálnic. „A zároveň bude dokončeno rekordních více než 100 kilometrů dálnic. To je nejvíce v novodobé české historii.“
„Až se dálnice dostaví, v tom okamžiku se opravdu jednotlivé kouty České republiky lépe propojí, a když je země lépe propojená, tak to samozřejmě znamená i její větší ekonomický výkon a lepší podmínky pro život lidí,“ konstatuje ministr.
Klíčovou prioritou je dálnice D35. „Pro ty, kteří to v těch číslech nečtou, tak je to vlastně paralelní dálniční tah mezi západem a východem země, tedy alternativa současné přetížené dálnice D1.“
Zároveň chce Martin Kupka dokončit napojení na dálniční sítě okolních států. Důležité je momentálně napojení na naše severní sousedy. „Ještě v letošním roce chceme začít stavět úsek D11 směrem do Polska. Tam jsou Poláci napřed. A pokud všechno půjde dobře, tak bychom byli hotovi s kompletní D11 na Polsko v roce 2027, ale ten příhraniční úsek by mohl být dokončen už v roce 2026.“
Evropa už nám dálnice nezaplatí
A ovlivní úspory v rámci konsolidačního balíčku ambiciózní plány na výstavbu dálniční sítě? „Nezbytné investice to neovlivní, to je nejdůležitější zpráva pro to, abychom udrželi investiční tempo a dokázali český infrastrukturní dluh splatit co nejdříve.“
„A je jasné, že musíme čerpat úvěrové peníze, nic jiného nám nezbývá,“ naráží ministr na to, že investice nejen do výstavby dálnic, ale i do stavby vysokorychlostní železnice nepůjdou pouze ze státního rozpočtu, ale z půjčky od Evropské investiční banky, což kritizoval v tomto týdnu v Rozstřelu stínový premiér Hnutí ANO Karel Havlíček.
Havlíček o balíčku: Megalež. Fiala plánuje let na Měsíc, a nemá ani rogalo |
Kupka ale půjčku hájí. Podle něj bude pro Česko výhodná. „V tomto případě jde v podstatě jenom o jiné vyjádření dluhu. Pokud nedostavíme chybějící části dálniční sítě a nebudeme stavět vysokorychlostní tratě, tak nebudeme mít schopnost obstát v konkurenci okolních států.“
V tomto ohledu má před námi výrazný náskok Polsko, které podle Kupky dokázalo využít evropské peníze v souvislosti s pořádáním Mistrovství Evropy ve fotbalu. Dnes už podle něj EU na stavbu dálnic České republice peníze nedá.
„Fotbalový šampionát byl opravdu obrovským impulsem k urychlení polské výstavby. Na to navázaly i změny jejich legislativy. I my jsme v tom pokročili, teď chystáme do zákona urychlení liniových staveb a další důležité změny, které urychlí potřebné stavby,“ říká ministr.
Ale evropské peníze na stavbu dálnic už použít nelze. „V tomto směru už nám vlak ujel a už ho nedohoníme. Pro silniční stavby Evropa peníze nepošle. Ale bude je mít pro železnici, tam napínáme pozornost, abychom využili co nejvíce evropských financí. I to se Polákům podařilo. Dokázali získat peníze nad rámec běžných programů.“
„Proto jsme v letošním roce rozběhli mimořádná jednání s Evropskou komisí o tom, jaký další finanční podpůrný program by mohla mít vysokorychlostní trať, která propojí celý náš středoevropský region, protože v tomto směru jsme křižovatkou Evropy,“ komentuje jednání s EU Kupka.
Ten nedávno zaznamenal úspěch v Bruselu, když se mu společně s dalšími státy podařilo prosadit měkčí variantu normy Euro 7. Podle něj mimo jiné i díky tomu zatím nenastává soumrak malých levnějších aut.
„Pokud má evropský automobilový průmysl udržet tempo s Čínou, lépe řečeno, má Čínu dohnat, tak nemůže mít na cestě další překážky. A norma Euro 7 v původní, dneska už mrtvé podobě, by znamenala, že investiční prostředky, které automobilky potřebují na investice do moderních technologií, do inovací, by najednou směřovaly do technologie, které už odzvonilo,“ vysvětluje ministr.
Ideologie a zdravý rozum
A bude mít stejný osud balíček opatření Fit for 55, který v Evropské unii od roku 2035 zakáže výrobu aut se spalovacími motory? „Českému předsednictví se podařilo prosadit klauzuli, která říká, že v roce 2027 musí Evropská komise spolu s členskými státy vyhodnotit, zda je tento cíl dosažitelný, zda by, jako třeba v případě té nerealistické podoby původního Eura 7, neznamenal spíš oslabení evropské ekonomiky.“
Martin Kupka pak prohlásil, že udělá vše pro to, aby v rámci evropské diskuse nevyhrála ideologie nad zdravým rozumem. „Ideologie nakonec nad těmi fyzikálními zákony stejně nevyhraje, pořád je (zdravý rozum) o dost silnější, a to je dobře. Tak to zůstane, naštěstí.“
Martin Kupka se sám považuje za realistu a upozorňuje jak na výhody elektromobility, tak na to, že nelze evropským automobilkám snižovat možnosti světové konkurenceschopnosti. „Co se týče účinnosti spalovacích mobilů nebo elektromobilů, argumenty musí zaznívat na obě strany: jak na stranu těch příliš ambiciózních ideologů, tak na stranu těch, kteří tady najednou začali vytvářet z elektromobility strašáka.“
„Já tady, popravdě řečeno, vidím jedinou dobrou cestu: sázet na technologie, na inovace. V tom byla vždy Evropa úspěšná. I historicky byla díky tomu lídrem světové ekonomiky. Jakmile ztratila tento tah na branku, tak to znamenalo oslabení v mnoha směrech a teď se třeba díváme Číně trochu na záda, což mě zlobí. A chtěl bych, abychom dokázali s našimi technologiemi, s naší zručností, technickými znalostmi Čínu naopak dohánět,“ míní Kupka.
V závěru Rozstřelu pak ministr dopravy hovořil o tom, že s přechodem na elektromobilitu je třeba maximálním způsobem využít český potenciál, a to včetně budoucí strategické těžby lithia, které je důležité pro výrobu baterií.
Podle něj se teď intenzivně jedná s okolními obcemi, kde by se mělo lithium těžit. „Výhledový start těžby je rok 2026, ideálně třeba i 2025. Nicméně teď je důležité to, abychom dokázali najít i technické řešení. Přesně to se teď hledá a k tomu je potřeba dobrá dohoda i s obcemi a s krajem, protože ten je klíčovým partnerem.“
„A další strategický cíl je gigafactory. A to je klíč k tomu, abychom udrželi význam automobilového průmyslu v České republice,“ uzavírá Martin Kupka.
