Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVyšší ceny čekají podle Matouška lidi, kteří se ještě před koncem letošního roku dostali s cenami za elektřinu pod zastropované ceny. Kdo však měl letos na smlouvě ceny na úrovni státních stropů, nemusí se obávat, že by musel platit více.
„Koncová cena na faktuře bude úplně stejná, jako platí lidé dnes s cenovým stropem,“ slibuje Matoušek. Podle něj za to mohou stále klesající ceny za silovou elektřinu na světových trzích. A totéž se týká také plynu.
ERÚ by měl informovat dříve
Po energetické krizi, kterou vyvolala válka na Ukrajině, raketově vystřelily ceny za energie. Ale situace se podle Matouška zejména v letošním roce významně stabilizovala.
Jedinou neznámou je v tuto chvíli cena, kterou by měly domácnosti platit v příštím roce za distribuční poplatky. „Cenové rozhodnutí vydá Energetický regulační úřad (ERÚ). Ale bylo by férovější, aby to nedělal až v posledním čtvrtletí, ale dříve. Domácnosti si opravdu zaslouží, aby ty informace dostávaly dřív, a ne dva měsíce před koncem roku,“ kritizuje expert fungování ERÚ.
„Můj odhad, že ceny nepůjdou nad současný garantovaný cenový strop, je tedy zatím jen kvalifikovaným odhadem. Ale k tomu dodám, že pouze za předpokladu, že by ceny distribuce meziročně vzrostly až o 30 procent, tak bychom se dostali v koncové součtové ceně nad 100 procent proti cenovému stropu,“ vysvětluje Matoušek. Podle něj takový nárůst je ale málo pravděpodobný.
„A platí v tomto případě nepřímá úměra. K celkové poměrné částce budete platit více, když spotřebujete méně energie, protože distribuční poplatek je konstantní. Nad cenový strop se tak mírně mohou teoreticky, v případě třicetiprocentního nárůstu distribučního poplatku, dostat domácnosti, které spotřebují kolem tři megawatthodin elektřiny ročně,“ konstatuje expert.
„Naopak domácnosti, které elektřinou topí nebo s ní vaří, by nad letošní cenový strop určitě neměly dosáhnout,“ dodává Matoušek.
Situace na trzích je klidná
I tak ale většině domácností zřejmě ceny mírně vzrostou. „Ale skutečně zůstanou pod stropem, který letos zajišťoval stát.“
Na úrovni cenového stropu platí v tuto chvíli elektřinu zhruba čtvrtina domácností. Zbytek se dostal ke konci letošního roku pod zastropované ceny, většinou mírně. Lednové zdražení by tak podle Matouška nemělo být šokové. „Výše záloh zůstane v podstatě stejná. A i konečná faktura bude zhruba stejná.“
A Jiří Matoušek je optimistou i do dalšího roku. „Prožíváme teď klidné období s mírně klesajícími cenami na velkoobchodním trhu. Ale i když by v zimě došlo k výkyvům, dodavatelé už na příští rok téměř vše nakoupili, takže cena se měnit nebude.“
A dlouhodobý výhled? Dočkají se občané toho, že ceny elektřiny se někdy vrátí na úroveň před energetickou krizí? „Tady nemám pozitivní zprávu. Ceny nezačnou klesat směrem k hodnotám, na které byli lidé zvyklí v roce 2021. To se bohužel nestane.“
„A nestane se to z toho důvodu, že cena elektřiny je zatížena například cenou za emisní povolenky a bude zatížená i dalšími vlivy, neboť Evropa se dostává k výrazně většímu podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. A tento přechod je náročný, komplexní a je velmi drahý,“ uzavírá expert.
Jaké ceny za elektřinu budou v příštím roce platit firmy? A jaké budou v roce 2024 a také v dlouhodobém horizontu ceny plynu? Má Evropa dostatek zásob na zimu? I na to odpovídal Jiří Matoušek ze společnosti Centropol v Rozstřelu.
