Majetek o velikosti zhruba 60 tisíc hektarů převážně lesů by měl stát vydat do sedmi dnů, jinak Nadace začne rozesílat žaloby. Na ty má čas do konce letošního roku. Knížecí rod se rozhodl obrátit na soudy po neúspěšné snaze vyvolat politická jednání, ministerstvo zahraničí za poslední rok dvě jeho žádosti odmítlo.
Benešovy dekretyEdvard Beneš pomocí prezidentských dekretů vládl po osvobození Československa a svém návratu z Londýna. Sudetští Němci na jejich základě přišli o československé občanství a majetek a následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni. Dekrety patřily v minulosti k hlavním terčům kritiky příslušníků někdejší německé menšiny v Československu při jejich každoročních sjezdech. |
„Několikrát jsme se pokoušeli zahájit jednání vedoucí k nalezení mimosoudního řešení, které by bylo v zájmu obou stran, ale dosud jsme nedostali definitivní pozitivní odpověď. Vzhledem k tomuto faktu a rovněž kvůli lhůtě dané občanským zákoníkem České republiky se obávám, že budeme k žalobě donuceni,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který v současnosti vykonává funkci hlavy státu.
Česko však trvá na tom, že majetek Lichtenštejnů byl zabaven na základě Benešových dekretů. Podle šlechtického rodu se na něj dekrety vztahovat nemohly, protože nebyli Němci, za války byli neutrální a neuznali mnichovskou dohodu nebo protektorát Čechy a Morava. Současné nároky knížecího rodu se navíc podle knížete Aloise vztahují pouze na majetek v rukou státu a netýkají se vlastnictví soukromých osob, obcí či univerzit.
„Lichtenštejnská strana – na rozdíl od české – cítí potřebu otevírat majetkoprávní otázky z minulosti, které pokládá i nadále za sporné. Česká strana považuje tyto otázky za právně uzavřené,“ řekla listu mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. V Česku totiž panují obavy, že ústupek Lichtenštejnům by mohl vyvolat vlnu žádostí o majetek zabavený právě na základě Benešových dekretů.
