Kvůli loňskému schodku chce ministerstvo vydat dluhopisy za 148 miliard

Účet za příliš optimistický státní rozpočet na rok 2009 zní na 148 162 009 000 korun. Ministerstvo financí požádá poslance, aby smělo vydat dluhopisy v této hodnotě na zatím nevyřešenou část schodku rozpočtu za rok 2009.

Schodek rozpočtu se loni kvůli krizi vymkl kontrole a byl historicky nejhorší. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Tu mají pokrýt nové dluhopisy se splatností jeden rok až padesát let, uvádí se v návrhu zákona o dluhopisovém programu.

Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů (vláda, samosprávy, fondy, zdravotní pojišťovny) v roce 2009 byl vůbec nejhorší v historii. Celkový schodek dosáhl 249,1 miliardy korun, tedy 6,9 procenta HDP kvůli nečekaně prudkému pádu hospodářství. Státní rozpočet se postaral o podstatnou část – 192,4 miliardy (se započtením rezerv byl 221,5 miliardy). I to je rekord. Co do výše i co do odchylky od plánu – ten počítal s dírou "jen" 52,2 miliardy.

"Při sestavování rozpočtu nikdo nemohl vědět, ani že krize vznikne, ani jak hluboce dopadne na snížení příjmů a na zvýšení výdajů rozpočtu, které se vždy musí promítnout do dramatického zhoršení schodku," zdůvodňuje rozdíl ministerstvo financí, které v roce 2008 vedl i nyní vede Miroslav Kalousek.

Rozpočet byl sestavován v polovině roku 2008 na základě červencových odhadů, které počítaly s růstem HDP o 4,8 procenta. S tím byl i v prosinci schválen, i když už tehdy byly některé odhady poloviční. Nakonec došlo k čtyřprocentnímu poklesu.

"Neutratíme o korunu více, a nebudou-li se příjmy vyvíjet tak, jak je předpokládáno v červencové predikci, utratíme méně," uvedl na konci října 2008 v rozpravě o rozpočtu ministr financí. Topolánkova vláda skončila v květnu 2009.

Celkové příjmy veřejných rozpočtů meziročně propadly, z velké části i kvůli novým protikrizovým opatřením z 1 477 na 1 383 miliard (pokles proti plánu o 184 miliard). Celkové výdaje vzrostly z 1 518 na 1 632 miliard a proti plánu byly vyšší o třicet miliard.

Proč ČR vydává dluhopisy

Plán na vydání dluhopisů vyplývá z návrhu zákona, který MF zaslalo minulý týden do připomínkového řízení. Loňský schodek krylo ministerstvo pokladničními poukázkami (krátkodobými cennými papíry), které jsou ale dražší než dlouhodobé dluhopisy. Plánované emise by měly mít splatnost až 50 let. Naproti tomu krátkodobé dluhopisy s jednoletou splatností by nebyly pro stát výhodné a musely by se každý rok obnovovat, což je spojené s rizikem navýšení úroků.

Hlavním důvodem předložení návrhu zákona je podle MF snaha vyhnout se refinančnímu riziku. "Je zřejmé, že pokud by podíl krytí krátkodobými dluhopisy byl vysoký, v případě poruchy na finančním trhu by stát byl vystaven značnému riziku, kdy trh nebude akceptovat refinancování státními pokladničními poukázkami v potřebném objemu, a tak stát nebude schopen dostát svým závazkům," uvádí materiál.