Tu mají pokrýt nové dluhopisy se splatností jeden rok až padesát let, uvádí se v návrhu zákona o dluhopisovém programu.
Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů (vláda, samosprávy, fondy, zdravotní pojišťovny) v roce 2009 byl vůbec nejhorší v historii. Celkový schodek dosáhl 249,1 miliardy korun, tedy 6,9 procenta HDP kvůli nečekaně prudkému pádu hospodářství. Státní rozpočet se postaral o podstatnou část – 192,4 miliardy (se započtením rezerv byl 221,5 miliardy). I to je rekord. Co do výše i co do odchylky od plánu – ten počítal s dírou "jen" 52,2 miliardy.
"Při sestavování rozpočtu nikdo nemohl vědět, ani že krize vznikne, ani jak hluboce dopadne na snížení příjmů a na zvýšení výdajů rozpočtu, které se vždy musí promítnout do dramatického zhoršení schodku," zdůvodňuje rozdíl ministerstvo financí, které v roce 2008 vedl i nyní vede Miroslav Kalousek.
Rozpočet byl sestavován v polovině roku 2008 na základě červencových odhadů, které počítaly s růstem HDP o 4,8 procenta. S tím byl i v prosinci schválen, i když už tehdy byly některé odhady poloviční. Nakonec došlo k čtyřprocentnímu poklesu.
"Neutratíme o korunu více, a nebudou-li se příjmy vyvíjet tak, jak je předpokládáno v červencové predikci, utratíme méně," uvedl na konci října 2008 v rozpravě o rozpočtu ministr financí. Topolánkova vláda skončila v květnu 2009.
Celkové příjmy veřejných rozpočtů meziročně propadly, z velké části i kvůli novým protikrizovým opatřením z 1 477 na 1 383 miliard (pokles proti plánu o 184 miliard). Celkové výdaje vzrostly z 1 518 na 1 632 miliard a proti plánu byly vyšší o třicet miliard.
Proč ČR vydává dluhopisy
Hlavním důvodem předložení návrhu zákona je podle MF snaha vyhnout se refinančnímu riziku. "Je zřejmé, že pokud by podíl krytí krátkodobými dluhopisy byl vysoký, v případě poruchy na finančním trhu by stát byl vystaven značnému riziku, kdy trh nebude akceptovat refinancování státními pokladničními poukázkami v potřebném objemu, a tak stát nebude schopen dostát svým závazkům," uvádí materiál. |
