„Mrzí nás, že sociální partneři nebyli zapojeni do finální dohody o kurzarbeitu. Přitom právě ti jsou jeho hlavní uživatelé. Výsledkem je to, že s aktuální podobou nejsme spokojeni,“ uvedl Rafaj.
Vláda schválila pravidla pro kurzarbeit. Je to krvavý kompromis, řekla Maláčová |
Kurzarbeit by se podle schváleného návrhu využíval při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, kyberútoku nebo epidemii. Vláda by v nařízení stanovila rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Zaměstnanec by mohl zůstat doma až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čisté mzdy, nejvýše ale do výše celostátní průměrné mzdy. Vyplácet podporu by bylo možné maximálně po dobu jednoho roku.
Svaz průmyslu není jediný, kdo se k návrhu vyjádřil vytýkavě. Podobný přístup zaujala i Hospodářská komora. Nelíbí se jí, že kurzarbeit bude možné využít i v případě, kdy firma i s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění pro jednoho zaměstnance. Podle ní by měl být určen pro firmu, která se ocitla v obtížné mimořádné situaci a není schopna čelit vnějším vlivům vlastními silami.
Z debaty o kurzarbeitu nás vláda vynechala, vadí Svazu průmyslu |
„Takový přístup státu degraduje způsobilost zaměstnavatelů samostatně se vypořádat s problémy menšího rozsahu. Je nesporné, že tento přístup může vést ke zneužívání kurzarbeitu i tehdy, kdy jeho aktivace není nezbytná,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Pečlivě zvážit by se podle Dlouhého měla i nastavená finanční zátěž zaměstnavatelů. „Zdravotní odvody, které mají být podle aktuálního návrhu počítány z průměrné mzdy před vstupem do kurzarbeitu, mohou vést zaměstnavatele spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do režimu kurzarbeitu,“ dodal.
