Bez jednotného evropského řešení podle Špicara hrozí to, co se stalo v době covidu. Evropská unie váhala s řešením a jednotlivé státy vymýšlely vlastní, přičemž každé mělo jiné parametry. „Kdyby se toto opakovalo, tak se může stát, že ekonomicky silnější státy budou moct podpořit firmy víc než vyschlá česká státní pokladna,“ řekl Špicar.
Většina firem se podle něj chová maximálně odpovědně. Dvě třetiny členských firem svazu mají fixované ceny energií do konce letošního roku, od začátku příštího roku ale už jen pětina. A i když se snažily dodavatele sehnat, tak nesehnaly, nebo sehnaly, ale za ceny, které si nemohou dovolit.
„Firmy jsou zvyklé poradit si samy, nenatahovat ruku. Ale toto je situace, kterou nedokážou zvládnout samy. Vnitřní úspory jsou vyčerpané, snížení marží už využily a ceny produktů už jsou na maximu. Proto musí přijít nějaké vnější komplexní řešení, jinak budou důsledky fatální,“ řekl Špicar.
Svaz průmyslu zastupuje stovky firem ze všech průmyslových odvětví a vzhledem k tomu, že s jejich zástupci pravidelně komunikuje, už v květnu očekával, co se bude dít v dalších měsících.
„Od června jsme apelovali na ministerstvo průmyslu, aby aktivovalo dočasný krizový rámec, když Evropská unie rozvolnila pravidla pro veřejnou podporu. Reakce vlády ale byla velmi pomalá a nabrali jsme několikaměsíční zpoždění. Teď je krizový rámec aktivovaný a miliardy korun pro velké firmy, které nemohou být začleněné do evropského zastropování cen, jsou k dispozici. Tato podpora však nebude dostatečná, proto potřebujeme velké plošné a účinné řešení,“ poukázal Špicar znovu na potřebu celoevropského řešení.
Zisk energetiků chce vláda zdanit až 60 procenty, aby získala 100 miliard |
Podle něj je také potřebné krizový rámec prodloužit o rok až do konce příštího roku a vylepšit jeho parametry, musí se pomoci obchodníkům s energiemi s likviditou na trzích a burzách, aby bylo možné obchodovat, a je potřeba firmám ulevit pomocí emisních povolenek.
„Je potřeba jich dodat na trh více ze stabilizační rezervy, aby jejich cena klesla. A plošné řešení, která má potenciál rychle a hodně snížit ceny elektřiny, je reforma energetického trhu tím směrem, že cenu nebudou ovlivňovat závěrné plynové elektrárny. Musí to být priorita českého předsednictví,“ řekl Špicar.
Zmínil také to, že český průmysl je na tom prakticky nejhůře z celé Evropy. Česko je totiž nejprůmyslovější zemí v EU a zároveň v zemi působí řada firem, jejichž provoz je energeticky velmi náročný. Navíc ČR má jedny z nejdražších energií v celé Evropské unii. Jde například o sklárny, slévárny či keramické závody. Třeba severočeské sklárny už začaly propouštět, Sklárny Moravia částečně pozastavily výrobu a některé velké firmy otevřeně komunikují své aktuální problémy, což dosud nedělaly, aby informacemi o svých problémech nenahrávaly konkurentům.
Pokud by se situaci nedařilo vyřešit, bude to pro české firmy či české dcery zahraničních matek velký problém, protože by se výroba mohla přesunout minimálně částečně do zemí, kde jsou vstupní náklady výrazně nižší. Například Draslovka přesune část výroby do USA, kde platí ze energie desetinu ceny. Pro řadu firem vysoké výrobní náklady také znamenají silné oslabení konkurenceschopnosti, pokud jiní dokážou díky přístupu k levnějším energiím vyrábět levněji.
