Na jedné straně tvrdého kapitalisty, který se vypracoval a z ničeho vybudoval velkou a úspěšnou firmu na šití autočalounění. Pravicoví politici by ho jistě dávali za příklad.
Na druhé straně je to příběh muže se silným sociálním cítěním. Výhody, které poskytoval svým zaměstnancům, by se na mítincích styděli nabídnout i levicoví politici.
Ať tak či tak, v dubnu Karel Hron svůj podnik Bentex, jehož zákazníky jsou automobilky Mercedes, BMW, Audi, Volkswagen či Opel, prodal. Firmu koupila skupina skandinávských finančníků v čele se švédskou investiční společností Procuritas Investment.
Přilétli letadlem, aby si prohlédli dílnu ve školce
Hronův příběh začal v roce 1990. Rozhodl se dát přednost práci počítačového programátora v Německu před dokončením vysokoškolského studia. Když se po roce a půl vrátil, pustil se do podnikání. Všechny vydělané marky investoval do nejistého projektu. Koupil od obce budovu opuštěné mateřské školy, pořídil si šicí stroje a přijal patnáct žen. Začal vyrábět potahy na autosedačky, jenže o ně nebyl příliš zájem.
Proto se rozjel do Rakouska a Německa, aby tam na hospodářských komorách vyvěsil letáky, kde nabízel firmám spolupráci. Zareagovala jen jedna.
Hron si s jejími zástupci dal schůzku. "Zašli jsme na oběd, během něhož jsem s údivem zjistil, že jednám s bossy obrovské firmy o tisících zaměstnancích a milionovými obraty. Přiletěli do rakouského Lince vlastním letadlem, odtud přijeli najatým autem. Chtěl jsme se na místě propadnout," vzpomíná Hron, když měl budoucím partnerům ukázat dílnu ve školce.
Jenže Němci si s ním k jeho údivu plácli: líbil se jim čistý provoz, šikovné šičky a nové moderní stroje. Začal s výrobou čalounění hlavových opěrek pro Audi.
Čalounění do mercedesů se dělá v bývalém kravíně
Levná a kvalitní produkce z Benešova se Němcům zamlouvala, takže postupně Hronovi dávali další zakázky. Kromě hlavových opěrek i čalounění celých sedaček. Mezi zákazníky přibyly automobilky jako Mercedes, BMW nebo třeba Opel.
To si vyžadovalo potřebu nových výrobních prostorů. Hron od místního zemědělského družstva nakoupil opuštěné chátrající kravíny. Přebudoval je na moderní závody, ale dost neobvyklým postupem.
"Posbíral jsem šikovné chlapy ve vesnici a dal jim práci - stavební rekonstrukci kravínů. Oni měli co dělat, pro mě to zase bylo levnější a rychlejší, než kdybych to zadal stavební firmě." Dnes má firma sídlící v obci se sedmi sty obyvateli 650 zaměstnanců a roční obrat 370 milionů.
Dříve ho lidé milovali, dnes mu závidí
Skokové přírůstky počtu zaměstnanců si vyžadovaly neobvyklé personální metody. Podnikatel nabízel výhody, jaké lidé neměli ani před rokem 1989 - obědy a doprava z okruhu patnácti kilometrů byly zcela zdarma.
Lidé ve vsi i okolí si ho zamilovali, považovali ho téměř za spasitele. Vždyť v kraji, kde krachovala zemědělská družstva, vybudoval prosperující firmu. Jenže spousta těch, kteří před lety nedali na svého zaměstnavatele dopustit, dnes obrátila. "Je to dřina. Pořád zvyšuje normy a požadavky na kvalitu, ale peníze už ne," rozčiluje se žena za šicím strojem, ale nechce uvést jméno.
Nelíbí se jim také, že firmu, kterou mu podle svého mínění pomáhali budovat, prodal. A též je dráždí jeho honosný dům ve vsi a vozový park zahrnující sportovní i terénní auta. "Zkrátka úspěch se na malé vesnici neodpouští," míní starosta Benešova Miloslav Šimánek.
Teď se budu chvíli flákat
Co teď bude Karel Hron dělat s miliony, které utržil za podnik? Říká, že se chce starat o rodinu, učit se angličtinu, hrát tenis a cestovat. "Budu se prostě jen tak flákat," říká muž, který uplynulých 12 let pracoval nejméně deset hodin denně. A chce také hubnout. "Když jsem začínal, měl jsem 75 kilogramů, dnes mám metrák," říká.
