„Česko dlouhodobě žilo v představách, že obnovitelné zdroje jsou pouze doplňkovým zdrojem výroby energie,“ říká Chalupa k propočtům, které komora představila. Invaze Ruska na Ukrajinu však podle něj posílila tlak na transformaci evropské energetiky k ekologickým zdrojům a také snahy Evropské unie o snižování emisí skleníkových plynů.
Vláda v současné době finišuje práce na národním klimaticko-energetickém plánu, projednat by jej ministři měli příští středu. Zpracovat ho všechny členské země EU, aby bylo možné koordinovat emisní cíle. Evropská unie by měla v roce 2030 podle březnové dohody členských států a Evropského parlamentu produkovat z obnovitelných zdrojů 42,5 procenta celkové spotřeby energie.
Dohoda zvýšila předchozí závazek, který počítal s hranicí 32 procent. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Úkolem vlády by tak mělo být potvrzení výstavby obnovitelných zdrojů jako strategické priority a pokračovat v její podpoře.
Prognóza vývoje podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny
Navýšit podíl obnovitelných zdrojů má pomoci hlavně rozvoj solární energetiky, kdy byl měl díky výstavbě nových fotovoltaik stoupnout podíl vyrobené energie ze současných tří procent na dvacet. U nových fotovoltaik by si podle Komory OZE měl ovšem stát ohlídat, aby nejméně polovina vznikla na budovách či v místě spotřeby vyrobené elektřiny, nikoli v solárních parcích.
Naopak ve využívání energie z větru Česko za zbytkem Evropy zaostává. „Například v pondělí 18. září se na území EU vyrobilo 24 procent energie z větru. V Dánsku to bylo přes devadesát procent, ve Švédsku polovina. My jsme pozadu, úplně mimo tabulky,“ upozornil prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík.
Zatím máme rezervy
Ke zlepšení situace výstavby větrných elektráren by mělo přispět zkrácené stavení řízení a povolování, které podpoří vznik zhruba 500 větrných elektráren do roku 2030. Právě v této oblasti má Česko obrovské rezervy. Zatímco nyní se v tuzemsku vyrobí pomocí větru pouhé jedno procento energie, podle Komory by to do roku 2030 mělo být celých pět procent.
Všem novým zdrojům by pak měly „krýt záda“ bioplynové, biometanové, vodní a další zdroje a rovněž flexibilita včetně řízení spotřeby a akumulace nejen do baterií.
Ambiciózní až nereálné, hodnotí analytici energetické cíle EU |
Česko zatím stále spoléhá na výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách, které pokrývají asi 30 procent produkce. Ty se však budou postupně odstavovat, nahradit by je postupně měly jaderné a právě obnovitelné zdroje.
Energetická krize, nejistota a obavy ze zastavení dodávek plynu, zejména drahých energií akcelerovaly také pochopení u spotřebitelů, že musí elektřinou a teplem šetřit. „Musíme si rozmyslet, jak energii využívat. Zároveň pozorujeme ohromný nárůst o domácí instalace, díky tomu se lidé alespoň částečně stávají více nezávislí a tím snižují riziko pro rodinu, živnost, podnikání. Je to vidět na počtu žádostí na programu Zelená úsporám a dalších,“ uzavírá prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík.
