Na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice testuje energetická společnost ČEZ zařízení už rok. Ale je to teprve tři týdny, co začal v Česku zcela jedinečný projekt dodávat energii do rozvodné sítě. Navíc je v přípravě projekt na další elektrárnu, která by měla být rovněž na hladině přečerpávací nádrže ve Štěchovicích.
Energie z paprsků
|
„Ve výrobním provozu jsme opravdu krátce, nicméně už dodáváme do sítě. Podle simulací vyrobí elektrárna 80 megawatt elektřiny ročně, což je přibližně spotřeba deseti rodinných domů. Solární panely jsou zde orientované na východ a západ, tím pádem jsme schopni vyrábět hned ráno a déle do večera,“ říká pro MF DNES vedoucí oddělení technické podpory ČEZ Obnovitelné zdroje Vojtěch Spilka.
Ačkoliv tmavé panely na vodě se na první pohled od jiných fotovoltaik příliš neliší, zařízení je v mnohém technicky zajímavé.
„Solární panely se v blízkosti vodní hladiny ochlazují, což zvyšuje jejich účinnost, a současně svým umístěním snižují odpařování vody i pomáhají udržovat a zlepšovat její kvalitu,“ říká vedoucí oddělení technická podpora Vojtěch Spilka.
Štěchovická vodní fotovoltaika by ideálně měla mít následovníky. „Primárně bychom chtěli plovoucí elektrárny dávat například na odkaliště či povrchové doly. V kraji by se samozřejmě nabízela vltavská kaskáda, ale umístění na některou z vltavských přehrad by muselo povolit Povodí Vltavy,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Martin Schreier.
Jak dodává, na jiných vodních plochách by bylo navíc možné ukotvit soustavu panelů do dna. Na štěchovické přečerpávačce to možné není, neboť má jílové dno. Vrstva jílu by tak popraskala.
Tamní rovné dno je naopak výhodou při pravidelných poklesech hladiny. „Po načerpání vody z Vltavy plave elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak, když energetická soustava vyčerpá kapacitu horní nádrže, ocitá se hladina a plovoucí fotovoltaika o 8,7 metru níže. Proto je celá konstrukce fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže,“ popisuje mluvčí ČEZ.
Menší náklady, vyšší výkon
Směr k většímu využití obnovitelných zdrojů si chtějí energetici nejen udržet, ale ještě více rozprostřít své aktivity.
„Energetika se dynamicky mění. V průběhu následujících let dojde k postupnému odklonu od fosilních paliv, jejichž výkon nahradí bezemisní obnovitelné a jaderné zdroje. Největší boom lze očekávat právě v případě fotovoltaiky. ČEZ plánuje do roku 2030 postavit 6 gigawatt výkonu zejména v solárních elektrárnách,“ potvrzuje Martin Schreier.
Zájem o fotovoltaiku trvá, ČEZ letos provedl přes dva tisíce instalací |
Náklady na instalaci přitom paradoxně klesají. Solární panely jsou více než dvakrát levnější než před deseti lety a jejich účinnost je vyšší.
„Pro stejnou výrobu tak potřebují mnohem menší plochu. V příštích letech proto chceme rozvíjet hlavně fotovoltaiky,“ podotýká za ČEZ ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.
Nejlepší jsou květen a červen
Každopádně energetici už mají s fotovoltaikou bohaté zkušenosti, z nichž mohou čerpat. Energii ze slunce využívají nejen v kraji, ale i na jiných místech republiky.
„První fotovoltaickou elektrárnu jsme postavili v roce 1998 na hřebenech Jeseníků poblíž horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. V současnosti provozujeme v Česku fotovoltaické elektrárny, které ročně vyrobí elektřinu pro zhruba 40 tisíc českých domácností,“ konstatuje Martin Schreier.
Konec za tři roky. Provoz uhelných elektráren se přestane vyplácet v roce 2026 |
Podle výpočtů energetiků už letos solární elektrárny ušetřily 17 tisíc tun uhlí a zamezily vypuštění více než 18 tisíc tun oxidu uhličitého (CO2) do
ovzduší. Od roku 2009 fotovoltaiky ČEZ díky své bezemisní výrobě ušetřily 1,4 milionu tun uhlí a do ovzduší nemuselo být vypuštěno 1,5 milionu tun CO2.
Dlouhodobě nejpříznivějšími měsíci pro využívání energie ze slunce jsou květen a červen. „Od listopadu do února naopak fotovoltaické panely umí nejlépe využívat svůj potenciál díky minimálním tepelným ztrátám,“ shrnuje poznatky z fungování slunečních zdrojů ředitel provozu elektráren ČEZ Obnovitelné zdroje Róbert Heczko.
