Není přece žádná novinka, že je na tom OKD špatně. Zázrak se nestal, ceny uhlí se vyvíjejí mizerně. Přesně tak, jak analytici už dost dlouho předpovídají.
Drobná ženská jedovatost: on na tom uhelný trh není hůř než v roce 2004, kdy Zdeněk Bakala a jeho partneři doly kupovali.
Tehdy se teprve začínala nafukovat předkrizová bublina a ceny byly srovnatelné s dnešními. Přesto předchozí majitelé Viktor Koláček a Petr Otava dokázali v OKD slušně vydělávat. Ty časy se ale už nevrátí a za Koláčka vypadala firma jinak. Bakala a spol. OKD zadlužili a odstříhali z něj pečlivě všechny nedůlní aktivity, kterými by dnes mohli ztrátu z těžby snižovat.
OKD se svou mateřskou společností NWR je v pasti. Čím víc doly těží, tím víc prodělají, protože na každou prodanou tunu uhlí doplácejí. Čím méně budou těžit, tím rychleji jim budou klesat i ty tenčící se příjmy.
Výsledkem uhelné rovnice je krach. To vidí i ženská, tupá na matiku.
Má smysl držet v chodu ztrátové doly jen proto, aby byl na Ostravsku klid, jak žádá hejtman a odboráři? Politici se už naštěstí shodli, že veřejné peníze se do soukromé skupiny NWR + OKD sypat nebudou. Smiřují se s bankrotem, který sám o sobě ještě neznamená konec těžby. Insolvenční správce či stát jako nový vlastník, který doly v bankrotu koupí, by teoreticky mohli z ušlechtilých pohnutek těžbu nějakou dobu držet. Ale bude to drahé. Praktická ženská by to nedělala. K úpadku mířící firmě půjčí na výplaty, energie a techniku jenom blázen nebo hochštapler. Vy ho, pánové, někde vidíte? A je fér, aby klid v hornické rodině platili ostatní daňoví poplatníci? Navíc to potíže ostravských politiků jen odsune.
Chápu však pana hejtmana, krajské volby se blíží a OKD bude super téma. Ona se situace na Ostravsku celkově nevyvíjí dobře. Na podzim zavřela brány ocelárna Vítkovice Steel. Strojírenské Vítkovice čím dál víc trápí dluhy. Krize sice skončila, ale ocelovému srdci republiky hrozí přírůstek lidí bez práce. Jenomže to není žádný neočekávaný scénář. O tomhle riziku se v regionu mluví nejméně tři roky. Proto vláda zřídila úřad vládního zmocněnce pro kraj. Proto přijímá zvláštní usnesení o podpoře Ostravska a posílá sem mimořádné dotace. Proto místní administrativa chystá záchranné strategie. Jenomže to všechno jde příliš pomalu a bez výsledku.
Když na prahu nového tisíciletí doznívala na Ostravsku předchozí krize z konce 90.
let, běžela tu příprava hned několika průmyslových zón. Vyrostly pak v Ostravě, Mošnově, Karviné a nakonec v Nošovicích, kam v roce 2005 nakráčela automobilka Hyundai. Jen ta vytvořila tři tisíce pracovních míst a přitáhla desítky dodavatelských firem z autoprůmyslu.
Tahouny tohoto ruchu byla pražská agentura CzechInvest a místní sociálnědemokratický politik, pozdější primátor Petr Kajnar. Co se od té doby stalo? CzechInvest se změnil v kafemlejnek na dotace, Kajnara straničtí kolegové vyštípali z partaje. Průmyslová zóna od té doby nevznikla ani jedna, jen se tu o jedné léta diskutuje. Přes stamiliony, které do regionu přišly z eurofondů, přes dálnici, kterou sem stát přivedl, není Ostravsko na útlum těžkého průmyslu nachystané. Tak si říkám, jestli chlapům, co kormidlují tuto zemi, nechybí špetka normální ženské intuice...
