Senát předlohu postoupil prezidentu republiky k podpisu navzdory odmítavému stanovisku svého ústavně-právního výboru.
Jedna z podmínek poskytnutí půjčky pro postižené záplavami totiž stanovila, že kolaudační rozhodnutí musí nabýt právní moci nejpozději do čtyř let od poskytnutí půjčky. Při nesplnění této podmínky musel dotyčný peníze okamžitě vrátit. Pokud by půjčku ihned splatit nedokázal, stát by mu dům zabavil.
Novela prodlužuje kolaudační lhůtu na pět let. Ministerstvo pro místní rozvoj by navíc mohlo v odůvodněných případech po vyjádření starosty tento termín protáhnout o další rok.
Vláda nicméně koncem března prohlásila, že lidem žádný postih nehrozí. Finanční úřady totiž zřejmě prominou stavebníkům penále z prodlení, pokud kromě kolaudace stavby splnili všechny další podmínky.
Lidovci ale i tak požadují, aby vláda výjimky zaručila zákonem. Podle autora novely Tomáše Kvapila (KDU-ČSL) není důstojné, aby úřady pokutovaly lidi, oni se museli odvolávat a čekat, zda jim úředník odpustí.
Verdikt sněmovny ocenili i starostové postižených obcí. "Lidé, kterých se to bytostně týká, tuto zprávu přivítají s velkou úlevou. Zákon je prostě zákon a je to úplně o něčem jiném," řekl starosta Troubek nad Bečvou na Přerovsku František Němčák. V obci voda v červenci 1997 strhla 335 domů. Starosta odhadl, že v jeho obci se toto rozhodnutí týká zhruba desítky lidí. Stejného názoru je i starostka Bochoře na Přerovsku Vlasta Pochylá.
Na základě usnesení vlády nedlouho po ničivých záplavách v červenci 1997 poskytla Českomoravská záruční a rozvojová banka nízkoúročené půjčky 556 domácnostem, kterým velká voda zničila obydlí.
Podle starostů nezkolaudovali lidé domy například kvůli drobným závadám, jiní si vzali příliš velké sousto, dalším nevyplatila peníze za zničený dům velkou vodou zkrachovaná pojišťovna Morava.
