S vypuknutím jara lidé berou útokem zahradnictví. "Ten nápor se ani nedá zvládnout," popisuje Josef Holzbecher z Botanického zahradnictví v Lelekovicích na Brněnsku. "Nastalo tu opravdové zahradnické peklo! Bohu díky," komentuje s nadsázkou Marion Probstová, jednatelka zahradnictví Starkl v Čáslavi.
Klíčová zahradnická sezona začala letos, po zimě s nejmenším slunečním svitem za 15 až 20 let, s třítýdenním zpožděním. Kromě květin si prodejci dali letos jeden závazek. Ukážou lidem, kdo jsou ti, kteří teď mají plné ruce hlíny. Pracují ve sklenících a fóliovnících a většinou jsou to introverti, kteří si nedělají reklamu.
Prostě čeští pěstitelé, kteří dodávají květiny do zahradnictví a o kterých jste si mysleli, že už vyhynuli, protože je konkurence Nizozemska, největší evropské květinové burzy, pohřbila. Sdružení devíti českých zahradnictví chce počínaje touto sezonou ukázat, že český zahradník nevyhynul.
"Chceme, aby zákazníci věděli, že se vše nedováží z Nizozemska. Většinu zboží máme od českých pěstitelů. Postupně je hodláme představit v zahradnictvích na videu, které jde spustit na YouTube, ale i přes QR kódy pro chytré mobilní telefony," mluví o kampani Petr Nechyba, manažer Sdružení zahradnických center.
Na videu jsou vidět místa, kam se normálně zákazníci nedostanou. A jejich příběhy, které kopírují ekonomický vývoj Česka se zpožděním. Dosud bojovali se ztrátami a svým místem na slunci. Kromě tlaku ze zahraničí je to obor, který se potýká s vysokými náklady na ruční práci a na vytápění skleníků. Nyní zahradníci představují ve svých zahradních centrech a zpravodaji první dva "hrdiny".
Privatizace Sempry
Prvním je zahradnictví Azalea Chlumec, které ročně vypěstuje 1,5 milionu rostlin. Společnost vznikla v roce 1992 s cílem odkoupit v privatizaci tamní skleníky státního podniku Sempra Kadaň, což se o dva roky později podařilo. Manželé Kvapilovi a Zdeněk a Petr Nachlingerovi získali dva hektary skleníků ze 60. let a čtyři hektary pozemků. Název Azalea nezvolili náhodou. "Dříve tady bylo centrum pěstování azalek," říká Zdeněk Nachlinger pro Zpravodaj zahradnických center.
Z Chlumce pocházelo asi 70 procent všech azalek vypěstovaných v Československu a velká část šla na export. Jenže červené azalky přestaly být po revoluci hitem a zahradnictví muselo vsadit na sezonnější zboží, kterému se v ekonomice centrálně řízené nedařilo tolik jako na volném trhu. Ve sklenících tak jsou dnes z většiny primule, netýkavky, bramboříky, vánoční hvězdy a chryzantémy.
Majitelům se už podařilo přestavět 60 procent plochy skleníků na moderní fóliovníky s dvojitou nafukovací fólií. Na videu je vidět, jak se fóliovníky umějí zastiňovat, automaticky se zalévat, a dokonce je možné řízeně pěstovat chryzantémy pomocí zatemňování.
Záchrana přišla z balkonů
Jako druhého pěstitele zahradníci představují Jaroslava Dračku ze zahradnictví Tu-Flor v Tušimicích. To vzniklo rovněž postupnou privatizací Sempry. Pěstovaly se tu řezané květiny, zelenina a pokojové rostliny, ale jen do chvíle, kdy trh zahltila levná obří konkurence z Nizozemska.
Zachránila je móda balkonových rostlin. Odsud si většina Čechů v zahradnictvích kupuje pelargonie, million bells a surfinie. Ty pěstují z řízků došlých z Izraele, Německa nebo Nizozemska, ale většina je vlastních sazenic a semen jako petúnie nebo begonie. Mít domácí dodavatele je podle zahradníků výhoda. "Rostliny nemusí putovat přes nizozemskou burzu a nečekají je stovky kilometrů v kamionu. Tím, že jsou pěstovány v poněkud drsnějších podmínkách, jsou i odolnější," vysvětluje Dračka.
