„Z hlediska systému podpor chceme u těch klíčových, a koaliční program o tom hovoří, hledat parametry pro automatickou valorizaci. Ať to není tak, že se ve Sněmovně dohadujeme a několik let stojí třeba valorizace příspěvků ve třetím a čtvrtém stupni,“ sdělil MF DNES.
Mimochodem, valorizace by se mohla týkat minimální mzdy, nebo dokonce výživného. Návrh ještě nemá konkrétní podobu. Diskuse bude zřejmě nad tím, jak by valorizační mechanismus vypadal. Ostatně v programovém prohlášení vlády je otázka zmíněna několikrát. Jako jistotu uvádí zajištění valorizace příspěvku na péči. Koalice chce také zvážit zavedení systému automatického navyšování tam, kde je třeba zajistit větší předvídatelnost, například u rodičovského příspěvku nebo životního minima.
Jak by samotné parametry vypadaly, je zatím otázkou. Obvykle valorizační schémata zahrnují inflaci, růst průměrných mezd či jejich různé kombinace.
Beze změny osm i třináct let
Předvídatelnost systému mnozí vnímají pozitivně. „Vždycky jsme byli nervózní z toho, že o zvýšení musí rozhodnout vláda, a nejčastěji to dopadlo tak, že vláda to buď ignorovala, nebo neprojednala a valorizace neproběhla. To se stávalo opakovaně a mnoho let zůstávaly dávky v původní výši,“ říká Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi a ředitel Centra sociálních služeb Praha.
Pokud pomoc od státu neodpovídá reálným aktuálním nákladům, neplní přitom svou funkci. Za příklad může posloužit diskuse o přídavcích na děti. Ty se dočkaly zvýšení až loni, naposledy je vláda zvedla v roce 2008. Jiným příkladem může být životní a existenční minimum, které se zvyšovalo v roce 2020 po osmi letech. Odvíjí se od něj přitom posuzování hmotné nouze a následně nárok na některé dávky.
Pomůžeme lidem s platbami za energie, říká ministr Jurečka |
Podobně uvažuje ministr Jurečka také o výživném, jehož navyšování by chtěl probrat s ministerstvem spravedlnosti. „Rád bych otevřel i problematiku pravidelné valorizace výživného. Protože to musí být vždy z rozhodnutí soudu a pro mnoho samoživitelek a samoživitelů je traumatické otevírat po dvou nebo třech letech to, že je potřeba udělat úpravu stanoveného výživného třeba kvůli inflaci,“ vysvětluje Jurečka. Upřesňuje ale, že je to agenda ministerstva spravedlnosti, a proto je opatrný.
Zvyšování dávek nicméně znamená větší výdaje státního rozpočtu. Pokud by se například valorizace týkala dávek sociální podpory, které zahrnují přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné, a počítala by se jen podle inflace 8,5 procenta, což je odhad ministerstva pro letošní rok, státní kasu by vyšla na čtyři miliardy korun.
Právě kvůli nákladům může být Jurečkův nápad problematické prosadit v současné době. Nový kabinet slíbil, že zkrotí schodky státního rozpočtu minulé vlády, které vznikly zejména za poslední dva covidové roky. Chce proto začít šetřit a hledat rezervy, nikoli utrácet.
Vzorec i pro minimální mzdu
Valorizace by se dokonce mohla týkat minimální mzdy, jak stojí v programovém prohlášení vlády. I zde se povede diskuse nad parametry. Po jasnějším mechanismu růstu minimální mzdy volají již delší dobu zástupci podnikatelů. Podle nich by jim jasný systém valorizace minimální mzdy pomohl lépe předvídat a plánovat.
Automatickou valorizaci minimální mzdy se snažila prosadit už minulá vláda. Jednání ztroskotala na podobě valorizačního mechanismu. Mimo jiné se vedla diskuse o tom, zda by měl odrážet vývoj ekonomiky v uplynulém roce nebo pracovat i s predikcemi. Debatovalo se rovněž nad tím, zda by mělo záležet na průměrné mzdě, nebo spíše mediánové, a v jakém poměru by se k nim měla minimální mzda vztahovat.
