Po dvouhodinové diskusi a přestávce na porady klubů začali poslanci před polednem hlasovat o pozměňovacích návrzích. Před závěrečným hlasováním si ještě řekli o pauzu.
Ve 12.16 hodin začalo závěrečné hlasování, ve kterém nakonec prošla novela zákona schvalující navýšení důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Současně poslanci odhlasovali, že od července 2023 dostanou ženy v důchodu za každé vychované dítě přidáno příspěvek 500 korun. „Pomůžeme tak hlavně ženám s nízkými důchody. Jsem přesvědčený, že si ty peníze zaslouží,“ komentoval příspěvek premiér Andrej Babiš. Zvýšení zákona o zvýšení penzí podpořilo 96 ze 123 přítomných poslanců.
Pro byli zákonodárci vládních ANO a ČSSD a opozičních SPD, KSČM a KDU-ČSL i nezařazená Tereza Hyťhová (Trikolóra). Novelu nepodpořili poslanci ODS, Pirátů, TOP 09 a STAN.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po hlasování na Twitteru uvedla, že se jí splnil životní sen. „V Senátu doladíme dřívější důchody pro IZS a udělám vše pro to, aby Senát schválil i dřívější odchod do důchodu náročných profesí,“ dodala v příspěvku. Na schválený zákon reagoval i předseda vlády.
Maláčová: Na důchodech šetřit nemůžeme
Poslanci se již podruhé sešli v provizorních podmínkách, protože po řádné červencové schůzi začala rekonstrukce hlavního jednacího sálu. Poté, co předseda sněmovny Radek Vondráček přečetl dlouhou řadu omluvenek, vystoupila ministryně práce Jana Maláčová, aby znovu stručně představila vládní návrh na zvýšení důchodů, který zvyšuje od ledna důchody dodatečně o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Podle zákonných pravidel měly vzrůst od ledna v průměru o 458 korun. Komunisté chtěli částku zvednout na 500 korun.
„Na důchodech šetřit nemůžeme. Je to jasný signál o tom, zda si lidé, kteří dělají všechno správně, podporu státu zaslouží,“ uvedla Maláčová.
Pět let může důchodovou reformu financovat EU, pak změna daní, říká Maláčová |
Pozornost budil návrh předsedy lidovců Mariana Jurečky, který chce krátit důchody exponentům komunistického režimu. Piráti chtěli mírně přidat seniorům, kteří v penzi pracují. Navrhovali i odškodnění těm, kteří měli za komunismu ochranný dohled či nemohli studovat střední školy. „Chceme pomoci těm, kteří pomoc potřebují,“ pronesl před poslanci Jurečka.
Poslanec Jan Jakob z TOP 09 v pátek uvedl, že si navyšování důchodů Česko nemůže dovolit. „Chápu, je před volbami a populismus tady stříká ze všech koutů sálu. Přiznejte se, vám nejde o seniory, ale hlasy,“ poznamenal Jakob k vládním stranám a současně poukázal na vládní dluh. „V roce 2035 se důchodový systém zhroutí. V roce 2050 nebude na důchody vůbec,“ dodal.
Poslankyně Kateřina Valachová však zdůraznila, že důchody jsou v současné době nízké. „Nepokládám to za populistické gesto. Shoda je celým politickém spektrem,“ uvedla Valachová.
Důchody se zvýší. Poslanci chtějí seniorům přilepšit o 300 korun |
Poslanci také ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválili návrh na odškodnění zhruba 660 milionů korun za omezení po výbuchu dvou muničních skladů ve Vrběticích. Peníze by se měly rozdělit mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipová, Vlachovice a Slavičín a jeho obyvatele. Návrh již dříve podpořila vláda stejně jako prezident Miloš Zeman.
Sněmovna ve zrychleném režimu schválila v prvním čtení i návrh poslanců ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL. Ten se týká zvýšení části příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měli stejné, jaké mají postižení žijící doma.
Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4 000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6 000 korun na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních, a to na 12 800 korun a 19 200 korun měsíčně. Novela nyní poputuje do Senátu.
Schvalovat se v pátek měly ještě dvě předlohy upravující lobbování. Za pomoci zavedení registru lobbistů a lobbovaných by mělo dojít ke zprůhlednění těchto aktivit. Vzhledem ke konci jednání Sněmovny ale poslanci o této věci hlasovat nestihli. Předlohu před koncem jednání zpochybňovali poslanci ODS a SPD. „Zákon se zaměřuje jen na to, že napíšu, kolikrát za mnou přišel někdo do Sněmovny a něco se mnou řešil. Celá věc bude spočívat v tom, jestli někoho zapomenu zapsat nebo nezapomenu,“ uvedl třeba místopředseda SPD Radim Fiala. Dodal, že „za chvíli se budou poslanci a senátoři bát potkávat s kýmkoliv“. Zda se stihne zákon přijmout do voleb, není jisté.