Jsou potraviny dražší než před 10 lety?

  • 63
Vyrazí-li dnes člověk do obchodu s potravinami s průměrným měsíčním výdělkem, odnese si odtamtud více zboží než před deseti lety. Například pivař: pokud by investoval celou výplatu jen do své vášně, mohl si za ni v roce 1990 pořídit na den 42 lahví piva. Dnes by jich měl o dvacet více.

To, že si dnes člověk může koupit za měsíční výplatu více jídla než před deseti lety, však neznamená, že by mu zbývalo třeba více peněz na koníčky. "Na potraviny jde dnes z výdajů méně peněz než dříve. Jejich podíl klesal, a naopak zase prudce rostly výdaje na bydlení," říká Jaroslava Veselá z Českého statistického úřadu.

Za stejný koš potravin dnes člověk vydá v obchodě kvůli vyšším cenám zhruba dvojnásobek až trojnásobek toho, co před deseti lety. Chleba již není v průměru za šest korun, ale za 14, mléko je o více než osm korun dražší a za cigarety, ač jedny z nejlevnějších, musí dát kuřák více než dvojnásobek. "Staré zlaté časy," dalo by se říci.

Před rokem 1990 byly ceny potravin dotovány, a po opuštění centrálně plánovaného systému šly proto ceny poměrně rychle nahoru. Poté se však jejich růst ustálil a dnes se řídí cenami na zahraničních trzích, úrodou či neúrodou a poptávkou lidí. Posledních deset let nepřineslo jen počáteční vzestup cen, ale i rozšíření nabídky, které se do nich promítlo.

Zatímco dříve byl v obchodě na pultě zpravidla jeden druh čaje, mléka, kávy či čokolády, dnes jde o desítky značek, které se mnohdy právě cenou velmi výrazně liší. Ilustrativní příklad lze najít u kávy. Před deseti lety se prodávala především zrnková. Desetigramový pytlíček bylo možné získat za 22 korun. Dnes je k mání za poloviční cenu.

Na první pohled paradoxní jev, neboť žádný propad cen kávy na světových trzích se nekonal. Vysvětlení je však jednoduché: lidé si postupně mnohem více oblíbili mletou či instantní kávu a zrnka si dnes kupují jen milovníci starých časů či majitelé kávových mlýnků. Dnes tak lze koupit mletou kávu za stejnou cenu jako před deseti lety zrnkovou.

Kromě kávy se změnily spotřební zvyklosti i u celé řady dalších potravin, z nichž některé se promítly i do jejich cen. "Například velmi výrazně klesla spotřeba hovězího masa," říká Veselá. Hovězí totiž bylo výrazně dražší než drůbeží maso a také nemělo tak příznivou nálepku zdravé výživy. Objevení nemoci šílených krav zhruba před dvěma lety pak definitivně udělalo za zvýšením jeho obliby tečku.

Poměrně málo, ani ne o polovinu, v obchodech podražilo máslo. "Jeho spotřeba za posledních deset let výrazně klesla, zhruba na jednu třetinu," říká Veselá. Ne že by snad lidé při snídani šetřili a jedli suchý chléb, ale nahradili máslo jinými výrobky v podobě nesčetných margarínů a různých druhů rostlinných tuků.

Obdobným příkladem je i cukr. I jeho spotřeba poklesla, ale naopak se zvýšil zájem o již hotové cukrářské výrobky. "Lidé méně pečou a více kupují hotové," říká Veselá. Mnohem více dnes lidé utrácejí za nealkoholické nápoje. Na odbyt jdou balíky desítek druhů limonád a vod, opět v důsledku ohromného rozšíření jejich nabídky, masivní reklamy a mediálně posilovaných obav z pití obyčejné vody z vodovodu.

Kolik stály potraviny před 10 lety?

1990 (v Kčs)  2001 (v Kč) Kolikrát jsou dražší
1 kg žitnopšeničného chleba 5,60 14,90 2,5x
1 kg pozdních brambor 2,80 9,50 3,3x
1 kg vepřové pečeně 50 128,80 2,6x
1 kg kuřete 31 76,70 2,5x
1 kg uzené dušené šunky 104 162,50 1,6x
1 kg másla 67,20 92,10 1,4x
litr polotučného mléka 3,60 13 3,6x
10 dkg kávy zrnkové standard 22,10 10,80 -2,0x
litr 40% rumu 100 166,90 1,7x
půllitorvé pivo 10% 2,60 7,80 3x
1 kg cukru 11,10 21,60 1,9x
krabička cigaret Sparta 15 41,50 2,7x
Pramen: Český statistický úřad