Čeho se mohou dočkat střadatelé, tedy členové spořitelních družstev, pokud to jejich žádná úsporná opatření nepřijme?
Dlouhodobě nemohou náklady družstevních záložen přesahovat výnosy. Musí mít dostatečnou úrokovou marži, tedy dostatečný rozdíl mezi úrokovými a nákladovými úroky. Z ní potom hradí další provozní náklady. Pokud by toto nebylo dlouhodobě zabezpečeno, pak by se ekonomické situace záložen zhoršovala, což by v krajním případě mohlo vést až k zániku. Ztráty jdou přitom na vrub členských vkladů.
Záložny bývají často kritizovány za to, že nabízejí neúměrně velké zhodnocení vkladů, které nemohou splnit. Nechystáte se upozorňovat veřejnost na případy podezřele vysokých úrokových sazeb?
Nikdo nemůže stanovovat výši úroku. Je to plně v kompetenci konkrétní záložny, záleží na jejím systému hospodaření. Záložny totiž obvykle mají kromě úroků z vkladů i relativně vysoké úroky z úvěrů. Závisí tedy na poměru mezi vklady a úvěry. Pravdou však je, že upozorňujeme záložny na příliš vysoké úroky v rámci kontrol či dopisem. Česká asociace záložen na toto před časem upozornila nejen záložny, ale i veřejnost.
Může zájemce o členství v záložně někde obdržet informace o lidech, kteří stojí v čele jednotlivých záložen? Sleduje tyto údaje i úřad sám?
V tuto chvíli nejsme oprávněni to sledovat, protože neprobíhá žádné licenční řízení. V současné době pouze vydáváme doklad o evidenci, což je do značné míry formální akt. Nejsme tedy oprávněni prověřovat odbornost či morální bezúhonnost managementu, tedy volených orgánů. To bude řešit až připravovaná novela zákona.
Čtyřicet procent vkladů, tedy asi čtyři miliardy korun, poskytly záložny jako úvěry. Máte o těchto prostředcích nějakou podrobnější analýzu, jako v případě bank, které vykazují úvěry minimálně v členění na standardní a klasifikované?
V tuto chvíli to ještě není možné. Ze zákona úřad nemůže vydávat závazná opatření, která by byla přibližně rovna a měla takovou váhu jako opatření České národní banky vůči bankám. Tyto postupy zatím vydáváme formou doporučení a poté, co bude schválena novela zákona, počítáme s tím, že by tato opatření byla závazná ze zákona.
Dalších šestnáct procent prostředků - asi 1,5 miliardy korun - poskytly záložny svým dceřiným společnostem. Můžete je nějakým způsobem kontrolovat? Je veřejným tajemstvím, že tyto »dcery« si kampeličky zakládají proto, aby mohly obcházet ustanovení zákona, který je omezuje v jejich investicích.
Máte pravdu, v tuto chvíli to tak je. Zase až novela předpokládá, že záložny budou muset předkládat konsolidované účetní závěrky, které se budou týkat i hospodaření dceřiných společností. Navíc v nich bude úřad rovněž moci provádět kontrolu. V současné době to možné není.
V návaznosti na to, co jste doposud řekl - myslíte, že do doby, než začne platit novela zákona, má úřad vůbec dostatečnou sílu záložny dozorovat?
Není to vůbec jednoduché, protože současná legislativa neumožňuje úřadu zasahovat tak, jak by mohl nebo měl. To je jasné. Na druhé straně si myslím, že současné spektrum sankčních postupů umožňuje záložny v případě potřeby postihnout.
Jsou tedy pravomoci úřadu dostatečné?
To nelze takhle vyjádřit. Samozřejmě, že dostatečné nejsou, ale v kritických případech zasahovat lze.
Dlouhodobě nemohou náklady družstevních záložen přesahovat výnosy. Musí mít dostatečnou úrokovou marži, tedy dostatečný rozdíl mezi úrokovými a nákladovými úroky. Z ní potom hradí další provozní náklady. Pokud by toto nebylo dlouhodobě zabezpečeno, pak by se ekonomické situace záložen zhoršovala, což by v krajním případě mohlo vést až k zániku. Ztráty jdou přitom na vrub členských vkladů.
Záložny bývají často kritizovány za to, že nabízejí neúměrně velké zhodnocení vkladů, které nemohou splnit. Nechystáte se upozorňovat veřejnost na případy podezřele vysokých úrokových sazeb?
Nikdo nemůže stanovovat výši úroku. Je to plně v kompetenci konkrétní záložny, záleží na jejím systému hospodaření. Záložny totiž obvykle mají kromě úroků z vkladů i relativně vysoké úroky z úvěrů. Závisí tedy na poměru mezi vklady a úvěry. Pravdou však je, že upozorňujeme záložny na příliš vysoké úroky v rámci kontrol či dopisem. Česká asociace záložen na toto před časem upozornila nejen záložny, ale i veřejnost.
Může zájemce o členství v záložně někde obdržet informace o lidech, kteří stojí v čele jednotlivých záložen? Sleduje tyto údaje i úřad sám?
V tuto chvíli nejsme oprávněni to sledovat, protože neprobíhá žádné licenční řízení. V současné době pouze vydáváme doklad o evidenci, což je do značné míry formální akt. Nejsme tedy oprávněni prověřovat odbornost či morální bezúhonnost managementu, tedy volených orgánů. To bude řešit až připravovaná novela zákona.
Čtyřicet procent vkladů, tedy asi čtyři miliardy korun, poskytly záložny jako úvěry. Máte o těchto prostředcích nějakou podrobnější analýzu, jako v případě bank, které vykazují úvěry minimálně v členění na standardní a klasifikované?
V tuto chvíli to ještě není možné. Ze zákona úřad nemůže vydávat závazná opatření, která by byla přibližně rovna a měla takovou váhu jako opatření České národní banky vůči bankám. Tyto postupy zatím vydáváme formou doporučení a poté, co bude schválena novela zákona, počítáme s tím, že by tato opatření byla závazná ze zákona.
Dalších šestnáct procent prostředků - asi 1,5 miliardy korun - poskytly záložny svým dceřiným společnostem. Můžete je nějakým způsobem kontrolovat? Je veřejným tajemstvím, že tyto »dcery« si kampeličky zakládají proto, aby mohly obcházet ustanovení zákona, který je omezuje v jejich investicích.
Máte pravdu, v tuto chvíli to tak je. Zase až novela předpokládá, že záložny budou muset předkládat konsolidované účetní závěrky, které se budou týkat i hospodaření dceřiných společností. Navíc v nich bude úřad rovněž moci provádět kontrolu. V současné době to možné není.
V návaznosti na to, co jste doposud řekl - myslíte, že do doby, než začne platit novela zákona, má úřad vůbec dostatečnou sílu záložny dozorovat?
Není to vůbec jednoduché, protože současná legislativa neumožňuje úřadu zasahovat tak, jak by mohl nebo měl. To je jasné. Na druhé straně si myslím, že současné spektrum sankčních postupů umožňuje záložny v případě potřeby postihnout.
Jsou tedy pravomoci úřadu dostatečné?
To nelze takhle vyjádřit. Samozřejmě, že dostatečné nejsou, ale v kritických případech zasahovat lze.
