Steiner přednáší na univerzitě v Curychu a v pražském ekonomickém institutu CERGE-EI provádí výzkum v oblasti tzv. teorií her a behaviorální ekonomie – jednoduše řečeno se zaměřuje na nedokonalost lidského chování a ekonomického rozhodování. Za výzkumy ekonomických teorií obdržel tuzemskou cenu Neuron a Evropská výzkumná rada mu udělila prestižní třicetimilionový grant.
Zabýváte se behaviorální ekonomií. Můžete mi vysvětlit, čím se to vlastně živíte?
Je to v podstatě taková opravná věda. Původně ekonomové počítali s tím, že lidé jsou racionální, a i kdyby někteří jednotlivci nebyli, pak že je to v podstatě jedno. Někdo si třeba něčeho koupí míň, druhý naopak více. Pořád se tedy kalkulovalo s jakýmsi „průměrným racionálním člověkem“. Postupně se však ukazovalo, že to tak úplně nefunguje. Že si to naši starší kolegové až příliš zjednodušili. V ekonomii je potřeba počítat s lidskou hloupostí, sobectvím, ale třeba i s altruismem – vlídností a jednáním ku prospěchu druhých (behaviorální ekonomie tedy zkoumá lidské jednání, ať už je jakékoliv; slovo behaviorální je odvozeno z anglického behavior – chování, pozn. red.) Všechno tohle má obrovský význam v ekonomických interakcích. Emoce a lidské vlastnosti mají vliv na samotné trhy a ekonomiku.
Trochu naivně jsem jako možnou tvář Chytré karantény zmínil Zdeňka Svěráka, protože ho mám osobně rád. Vůbec jsem to s ním nekonzultoval, uvedl jsem ho jako příklad člověka s velkou kredibilitou. Ono se to samozřejmě nechytilo.
