Vše kdesi uvnitř areálu, kam se bez zaměstnaneckého průkazu vlastně ani nedá dostat.
Že důl patřící Mostecké uhelné společnosti výstražně hodinu stávkuje bylo znát jen z velkého nápisu Stávka na vstupní bráně a houfu rozespalých novinářů před ní. Vrhali se ke každému, kdo chtěl dovnitř i ven.
Většina šedých tváří zachumlaných do čepic a bund ale reagovala odmítavě. "Podporuju je. Hlavně ale nechci být v televizi," zakrývali si obličeje.
Riskujeme životy
Každý příchozí musí přes vrátnici. Na dveří za ní je letáček, kam mají protestující na hodinovou stávku přijít. Vedle je pozvánka na kurz jógy. U píchaček stojí tři muži v bílých rozlišovacích vestách. Rozdávají Prohlášení účastníků výstražné stávky.
"My, horníci Dolu Centrum - Důl Kohinoor a.s., kteří při své každodenní práci riskujeme životy a zdraví pro teplo, světlo a energii vašich domovů, se obracíme na politickou reprezentaci této země ve věci zjednání nápravy v oblasti sociálně zdravotních dávek vyplácených v hornictví zaměstnancům dlouhodobě nezpůsobilým k dosavadní práci," zní jeho úvodní věty.
Kluci si podporu zaslouží
Chvíli před šestou spěchá k bráně mladík v kostkované bundě. Je první komu nevadí reflektory a mikrofony. "Mě přímo se změna vyhlášky netýká. Ale myslím, že je potřeba stávkující podpořit. Je třeba ukázat, že nám není jedno, že se o penězích obyčejných lidí tak, během chvilky rozhodlo," říká jednoznačně. Prozradí i jméno - Tomáš Kunz.
"Na obyčejný lidi se kašle. To rozhodnutí je sprostý. Dělají tu víc jak pětadvacet let a teď přijdou o místo i peníze. Z toho je jednomu do breku. Ty kluci si ty peníze zaslouží," přidává se blonďatý obr středního věku.
Spolu s další stovkou horníků se pak kdesi za branou přidal k hodinové stávce. Stejně jako nejspíš ostatní seděl, pokuřoval a unaveně poslouchal projevy odborových předáků. "Vevnitř nic moc. Jen sedí a kecaj," komentoval průběh stávky jeden z navrátivších se fotografů.
O co vám jde?
Konečně přichází šéf odborů Vlastimil Waic. "U nás se skutečně hodinu nepracuje," odpovídá nevěřícím mikrofonům. Vysvětluje, proč se vlastně stávkuje, že jednal s ministrem práce a sociálních věcí Škromachem i to, že stovka stávkujících vůbec není malé číslo.
"Tak jsme se rozhodli stávku udělat. Ostatní zaměstnanci nám mohou vyjádřit podporu podpisy na svých pracovištích. Je jich přes dvě stě," upozornil.
Se zaměstnavateli prý neměli stávkující žádný problém. Na rozdíl od horníků z černouhelného Dolu Paskov na Frýdeckomístecku, kteří přerušili práci už v pondělí. Jejich protest ale tehdy trval pouhých 20 minut.
"Mám zničenou páteř. Končím tu za dva a půl roku. Kde mě vezmou? Jak uživím bez peněz, které nám sebrali rodinu?" popsal svou situaci sedmačtyřicetiletý Vlastimil Reif. Podle vlastních slov přijde o 280 až 350 tisíc korun.
"Vyplácí se poslancům, policistům, vojákům. Proč ne i nám," diví se změně vyhlášky, proti níž nyní horníci vystupují.
Proč ale práci, při které si ničí vlastní zdraví, vlastně tito muži brali? Copak o tom před nástupem do dolů nevěděli?
"O co vám jde? No o co vám jde?" reaguje rozvášněný starší havíř. Právě něj se zrušení nadstandardního příspěvku týká. "Copak tady byla jiná možnost práce," uklidňuje situaci odborář Waic.
Je 6:45. Muži v bílých vestách sundavají z brány oznámení o stávce. Je konec. Nová směna fárá, stará odchází domů.
 Horníci naslouchají projevům během hodinové výstražné stávky na dole Centrum v Záluží u Litvínova. (5. prosince 2003) |
 Jeden z horníků si kryje tvář před televizními kamerami během výstražné stávky na dole Centrum v Záluží u Litvínova. (5. prosince 2003) |
 Nápis na bráně upozorňuje na hodinovou výstražnou stávku na dole Centrum v Záluží u Litvínova. (5. prosince 2003) |
 Horníci naslouchají projevům během hodinové výstražné stávky na dole Centrum v Záluží u Litvínova. (5. prosince 2003) |
