Jaderná elektrárna Dukovany

Jaderná elektrárna Dukovany | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nové bloky v Dukovanech mají mít suché chlazení, maďarská firma nabízí řešení

  • 42
Čistá spotřeba vody Temelína a Dukovan činila loni přibližně 60 milionů kubíků vody. Česko ve své energetické koncepci počítá s výstavbou nových jaderných bloků. Na jejich provoz však chce použít vzduchové chlazení. To sice vodu využívá také, ale ve výrazně menším množství. O využití své technologie suchého chlazení v Dukovanech se chce ucházet maďarská státní společnost MVM EGI, která nabízí vlastní patentovaný systém známý jako Hellerův systém.

Česko možná čeká zásadní změna. Doposud byla jednou z klíčových surovin pro fungování tuzemských jaderných elektráren voda. Dukovany využívají Vodní dílo Dalešice ležící na toku řeky Jihlavy, Temelín chladí voda z nádrže Hněvkovice na Vltavě. Vody však v posledních letech bylo málo, mimo jiné kvůli klimatické změně a s ní souvisejícím výkyvům počasí. Při výstavbě dalších bloků jaderných elektráren je proto prioritou snížit její spotřebu.

Francouzi, nebo Korejci? V jaderném tendru se bude licitovat o cenu

“Pracujeme na odzkoušené variantě takzvaného suchého chlazení, které není závislé na velkém množství vody jako klasické chladicí věže. Tato metoda je vyzkoušená a počítáme s ní pro nové bloky v Dukovanech, uvádí mluvčí polostátní společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Současné kladné stanovisko EIA. tedy posouzení vlivu projektu na životní prostředí, umožňuje podle Kříže výstavbu dvou nových jaderných bloků. „Řízení EIA bychom v tomto směru doplnili,“ dodává mluvčí ČEZ.

Jaderné elektrárny jsou co do spotřeby vody neuvěřitelně žíznivé. Dukovany a Temelín mají každá po dvou reaktorech a loni dohromady potřebovaly na výrobu elektřiny 89 milionů metrů krychlových vody. Třicet milionů se vrátilo, takže čistá spotřeba vody činila asi 60 milionů kubíků vody.

Uspoří prý až 70 procent vody

Voda je důležitá k přenosu tepla v reaktoru, řízení štěpné reakce, k chlazení technologických systémů i k odvádění zbytkového tepla přes chladicí věže. Jaderná elektrárna Dukovany má věží osm a jsou vidět na desítky kilometrů. Ačkoliv tvarem připomínají komíny, do ovzduší nevypouštějí spaliny. Oblak nad 125 metrů vysokými věžemi je kondenzovaná vodní pára.

V případě suchého chlazení by z věží žádná pára nestoupala. Vzduchové chlazení sice vodu využívá také, ale ve výrazně menším množství. Vodu z kondenzátoru vede přes tepelné výměníky soustava uzavřených potrubí a kanálků, které ochlazuje proudící vzduch. Nevýhodou systému je to, že zabírá v porovnání s mokrým chlazením více prostoru.

Vláda chce nabídky na čtyři nové bloky místo jednoho. Westinghouse je ze hry

O vítězi tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Česku se rozhodne mezi francouzskou společností EDF a korejskou KHNP. Do 15. dubna mají předložit závazné nabídky na vybudování až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. O využití své technologie suchého chlazení v Dukovanech se chce ucházet maďarská státní společnost MVM EGI, která nabízí vlastní patentovaný systém známý jako Hellerův systém. Skupina MVM je „maďarský ČEZ“, který má roční tržby kolem 5,5 miliardy eur (asi 140 miliard korun) a v energetice působí přes padesát let. MVM EGI nabízí širokou škálu chladicích věží pro elektrárny o výkonu od 0,5 do 1 200 megawattů.

Suché chlazení podle MVM EGI může ušetřit až 70 procent vody. Hybridní řešení kombinující mokrý a suchý přístup nabízí poloviční úsporu.“Naše unikátní řešení může při výstavbě nového bloku ušetřit až 20 milionů kubíků vody ročně. Při výstavbě dvou bloků by to bylo dvakrát tolik, což se vyrovná spotřebě vody v Praze,“ prohlašuje Balázs Lakatos, ředitel pro rozvoj obchodu a vztahy s vládou firmy MVM EGI.

Maďarská firma již před časem navázala kontakt s uchazeči o dostavbu bloků v Dukovanech. „Se všemi jsme byli ve spojení, s některými je to intenzivnější než s jinými. Chtěli po nás technické parametry. Nyní se snažíme sumarizovat naši nabídku,“ říká Lakatos.

“S technologií MVM EGI jsme se pečlivě seznámili a mohla by se potenciálně uplatnit v rámci nového jaderného bloku EPR1200 v Dukovanech vedle dalších inovativních technologií, které studujeme,“ uvádí Roman Zdebor, šéf české pobočky EDF.

Bez vody je to dražší

Chladicí systémy MVM EGI se využívají různě po světě. V Evropě je to například ve švýcarské jaderné elektrárně Gösgen a ve Finsku v elektrárně Loviisa, kde tato technologie slouží jako záložní. Heller–Forgóova chladicí věž byla vyvinuta v roce 1958 dvěma maďarskými profesory Budapešťské technické univerzity. László Heller pracoval na technickém principu a samotné zařízení navrhl jeho kolega László Forgó.

Systém vyřešil důležitý problém v elektrárnách tím, že efektivněji využíval chladicí vodu. Hlavním smyslem vynálezu byla kondenzace vakuové páry vstřikováním studené vody. Ještě teplá voda vstoupila do výměníku tepla s jemnými žebry, ochladila se a stala se použitelnou, když se cyklus opakoval.

Chladící věže maďarské společnosti MVM EGI plynové elektrárny Hamitabat v provincii Kırklareli v severozápadním Turecku

„Dukovany za provozu odpaří o trochu méně vody, než spotřebuje celá Praha. Dražší, ale na vodu méně náročné jsou věže polosuché a nejdražší suché, což je v podstatě velký tepelný výměník, který člověk najde třeba u klimatizace. Příkladem takového chlazení může být arizonská elektrárna Palo Verde, která v poušti vyprodukuje dvakrát více elektřiny než Temelín a jako zdroj vody jí stačí splašky z města Phoenix,“ vysvětluje profesor jaderné energetiky na pražském ČVUT Radek Škoda.

“Výstavba takového chlazení i elektrárny bude ale dražší a výkon turbíny a generátoru bude o pár procent nižší než u mokrého chlazení,“ upozorňuje Škoda. Také mluvčí ČEZ Kříž připouští, že suché chlazení je investičně náročnější.

„V případě jaderné elektrárny by to mělo být méně než dvě procenta nákladů,“ tvrdí Lakatos z MVM EGI. Podle profesora Škody je chlazení jaderných reaktorů zásadní nejen pro bezpečnost, ale i pro ekonomiku provozu. „Nejlepší je přímé chlazení do moře, následuje nějaké velké jezero či řeka. V Česku je toto bohužel nerealizovatelné,“ dodává odborník na jadernou energetiku.