Hybatelem cen na ropných trzích je Írán už teď. A to i přes to, že íránská produkce představuje jen pět procent světové nabídky černého zlata.
V současnosti se ropa obchoduje za cenu kolem 65 dolarů za barel. Nebýt pochybností okolo atomového výzkumu v Íránu (- více zde), mohlo by to být zhruba o pět dolarů méně, řekli podle CNN analytikové.
Tahanice o jaderný program by mohla vést až k úplnému zastavení produkce ropy v Íránu. To by pak mohlo vyšroubovat její cenu až na 130 dolarů za barel, píše CNN. Alespoň tak vypadá odhad investora do ruských ropných společností Billa Browdera.
Jsou to jen výhrůžky?
Podle profesora ekonomie A. F. Alhajjiho z univerzity v Ohiu je to ale vysoce nepravděpodobné. "Írán je jediným velkoproducentem ropy s rozpočtovým schodkem. Historie nás také učí, že od Íránské revoluce se pořád mluví o tom, že zavřou kohouty úplně. Ještě to ale nikdy neudělali," naznačil strategii Íránu profesor.
Jediné, co by mohlo podle profesora Alhajjiho Íránce naštvat natolik, že by skutečně utli veškerý obchod s ropou, by mohl být válečný konflikt. Íránská vláda a šejkové ale zatím slíbili, že na produkci ropy se neshody okolo atomového výzkumu nijak nepodepíšou.
"To říkají teď. Jejich postoj se může změnit, pokud USA sáhnou k vojenské akci," varuje Alhajji.
V nejhorším se upustí část rezerv...
Pokud by Íránci nakonec opravdu sáhli k radikálnímu řešení, neočekává Alhajji tak prudké zdražení ropy, jako Browder. Počítá totiž s tím, že by USA rozpustily alespoň část svých strategických rezerv, které pokryjí asi půlroční produkci Íránu.
"Rezervy sice nejsou řešením problému, ale narůstající ceny trochu zkrotí. A prezident Bush by z nich odpustil tolik, kolik by bylo nutné," míní Alhajji.
Vývoj kolem íránského jaderného programu a snahy evropských zemí a USA na jeho odtajnění budou podle expertů tématem číslo jedna pro letošní rok. - více zde
