Jméno Investiční a Poštovní banky zmizelo ze světa s přemalováním vývěsních štítů na ČSOB, ale nejsložitější případ vlády Miloše Zemana z června 2000 dodnes zaměstnává řady policistů i právníků.
Stát, který při převzetí krachující banky vybavil ČSOB zárukami na veškeré ztráty, nedávno ohlásil šokující zprávu. Svou škodu vyčíslil na 103 až 263 miliard korun. Polovina veškerých peněz, které v minulých deseti letech stát dal na záchranu bank, tak padla na IPB.
Doprovodit tento smutný účet seznamem odhalených a usvědčených viníků gigantické ztráty zatím česká policie a justice rozhodně nemohou.
Žalob jako máku
Uvalení nucené správy na IPB a její prodej do rukou ČSOB se záhy stalo výnosným podnikem pro zástupy právníků. Soudní výlohy placené podle dohody s ČSOB státem, již dosáhly stovek milionů korun. Z řady žalob a trestních oznámení vyčnívá několik, které jsou svým vztahem k pádu banku významné.
Spadla pěna na pivu
V případě prodeje Plzeňského Prazdroje obvinila policie již v únoru 2001 sedm osob v čele s klíčovým mužem IPB Liborem Procházkou. IPB poskytla Nomuře, která záhy odkoupila od státu podíl v bance a stala se jejím největším akcionářem, zhruba sedm miliard, aby si od ní mohla koupit akcie Plzeňského Prazdroje.
Peníze putovaly přes tři firmy, protože banka sama nemohla jedné společnosti takový balík peněz půjčit. Do banky se však nevrátil ani úvěr. Po převzetí banky lidé z ČSOB zjistili, že Nomura má právo splatit svůj dluh akciemi IPB, v té době prakticky bezcennými. ČSOB se nejprve snažila u mezinárodních soudů tento způsob platby zpochybnit, ale Nomura právo zaplatit akciemi před soudem obhájila.
 |
"Kauza IPB nemá svou složitostí v Česku obdoby. I když řada jednání je na první pohled zjevně nemravná, je třeba dokázat, že došlo k porušení konkrétního zákona," říká policista, který je s případem obeznámen. "Pokud by v Česku platilo anglosaské precedenční právo, vyšetřovaly by se případy rychleji a i soudy by měly snazší práci," dodal.
Nejen u kauzy "Pivo" drhne vyšetřování na mezinárodním rozměru případu. "Téměř rok čekám na odpověď z Kajmanských ostrovů a Velké Británie, které žádám o právní pomoc. Už dvakrát jsme věc urgovali a stále bez odezvy," řekla státní zástupkyně Darja Dunajová.
Sbohem, televize
Dalším sledovaným případem byla TV Prima vlastněná společností Domeana. V tomto případě byl Libor Procházka a další manažeři vyšetřování kvůli podezření, že televizi prodali společnosti GES Holding podezřele levně, za 230 milionů, když měli jiné nabídky řádově přes miliardu. I když banka prodala televizi GES Holdingu, až do jejího pádu se klíčoví manažeři tvářili, že mají nad televizí stále kontrolu přes práva na zpětný odkup.
U Domeany však vyšetřování policie zastavila. Právní zástupci a vyšetřovaní policisty přesvědčili, že laciný prodej byl součástí připravovaného velkého obchodu, na jehož konci by banka hodně vydělala. Že nebyl výnosný obchod uskutečněn, způsobila podle poznatků policie nucená správa.
ČSOB dlouho o televizi s GES Holdingem bojovala, ale nakonec složila zbraně a s majitelem firmy Ivanem Zachem se dohodla. GES Holding totiž současně kontroloval významné podíly v IPB Pojišťovně a Českomoravském penzijním fondu, o které banka stála víc.
Další obvinění, kromě pivovarů, padlo loni v souvislosti s vydáním podřízených dluhopisů po vstupu Nomury do IPB, které měly v roce 1998 zajistit finanční sílu banky. V této souvislosti policie viní manažery IPB, že peníze na posílení kapitálu zajistili z prostředků banky, a tak šlo jen o fiktivní vylepšení zdraví banky.
Mezinárodní kolbiště
Právě akce s dluhopisy se stala roznětkou i pro žalobu českého státu na Nomuru. Stát to označil za porušení závazků, které Nomura dala při koupi podílu v IPB, a požaduje od Nomury náhradu veškerých ztrát, které mu kvůli nucené záchraně banky vznikly.
"Závazek byl, že Nomura zajistí dluhopisy, ale ne, že je sama koupí," argumentují lidé blízcí Nomuře. Stát chce svou žalobou vytvořit protiváhu Nomuře, která se u arbitráže domáhá až 40 miliard korun. Má jít o náhradu škod, které Nomuře vznikly kvůli nucené správě IPB. "V případě kauzy IPB by měl platit akcionář, což nemá žádnou oporu v zákoně," reagoval na požadavek státu Jan Martínek z Nomury.
Mezinárodní soud se zabýval i případem pivovarů. ČSOB se domáhala náhrady za pivovary, jejichž prodej byl podle banky nevýhodný a Nomura na tom měla svůj podíl.
ČSOB požadovala v Londýně až 24 miliard korun, ale soud se odmítl případem zabývat a předal jej české justici pod podmínkou, že výsledek budou respektovat jak Nomura, tak ČSOB. Obě strany se tváří jako vítězové.
"Chtěli jsme dosáhnout toho, aby byl rozsudek z Česka vykonatelný i ve Velké Británii," řekl mluvčí ČSOB Milan Tománek. "ČSOB neuspěla. Snažila se dosáhnout projednávání v Londýně a argumentovala, že nemá důvěru v české soudnictví," řekl Martínek.
