ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Spotřebu energií nesleduje 38 procent českých domácností, ukázal průzkum

  • 37
Svou spotřebu energií nesleduje a až na roční vyúčtování čeká 38 procent domácností. Od jara jich ubylo. Podíl lidí, kteří kvůli růstu cen naopak každý měsíc spotřebované množství kontrolují, se naopak zvedl od dubna z pětiny na téměř třetinu. Ukázal to průzkum agentury PAQ Research pro Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP).

Podle expertů je potřeba se zajímat o spotřebu i její cenu, aby se předešlo vysokým fakturám, nedoplatkům a následným dluhům. Sledovat stav mají pomoci chytré elektroměry. Podle IPŘP je jejich zavádění ale v Česku pomalé.

Průzkum je součástí projektu Pro energie bez exekucí. Poprvé se konal v dubnu. Opakoval se v říjnu, kdy se zapojilo téměř 1700 lidí. Výsledky jsou reprezentativní.

Lidé si začínají více hlídat spotřebu energií

Zatímco v dubnu každý měsíc sledovalo svou spotřebu 21 procent dotázaných, v říjnu to bylo 31 procent. Jednou za čtvrt roku či ještě méně často stav na jaře zjišťovalo 34 procent dotázaných, v říjnu 31 procent. Podíl těch, kteří se o své spotřebě dozvědí až z ročního vyúčtování, klesl za šest měsíců ze 46 na 38 procent.

„Lidé si začínají více hlídat svou spotřebu energií, ale pořád to není dostatečné. Když si nehlídám spotřebu, může mě na konci roku čekat nepříjemné překvapení a velký nedoplatek,“ varoval ředitel IPŘP Radek Hábl. Podle něj by stav měli sledovat hlavně lidé s nižším příjmem, které by vysoká faktura mohla dostat do vážných potíží, dluhů a následných exekucí.

Dodavatelé energií zasílají nové zálohy. Domácnosti mají platit až čtyřikrát víc

Se sledováním spotřeby by měly pomoci chytré elektroměry. Jejich zavádění nařizuje distributorům směrnice EU. Od roku 2024 by je měli dostávat odběratelé se spotřebou přes šest MWh ročně, od roku 2027 ostatní domácností. Podle Hábla patří ČR v zaváděním v unii k nejpomalejším a ve Švédsku, Finsku, Itálii či Španělku může možnost využívat už „prakticky sto procent domácností“.

Část dotázaných v průzkumu uvedla, že nynějším údajům nerozumí a nedokáže si cenu spočítat, proto spotřebu nesleduje. „Chytré elektroměry, které ve spojení s příslušnými aplikacemi počítají průběžnou spotřebu nejen v kWh, ale především korunách, by nesmírně pomohly. Kdyby lidé průběžně věděli, kolik za energie utratili, mohli by okamžitě reagovat,“ míní Hábl. Podle něj by se tak zavádění měřidel mělo zrychlit.

Tři pětiny lidí doma snížily teplotu

Podle IPŘP mohou teď odběratelé požádat o spočítání ceny na zákaznických portálech své dodavatele. Poté je případně možné při nižší spotřebě vyjednat snížení vysoké zálohy. Při vyšší spotřebě radí experti úspory a zvýšení záloh.

Podle výsledků průzkumu tři pětiny lidí doma snížily teplotu. Přes dvě pětiny omezily využívání spotřebičů, méně svítí či se kratší dobu sprchují. Tři z deseti respondentů uvedli, že vytápějí menší část bytu. Teplotu při ohřevu vody v kotli či bojleru stáhla téměř pětina odpovídajících. Zvýšit si příjem se snaží 14 procent dotázaných. Dlouhodobá opatření jako přechod na obnovitelné zdroje podniká pět procent lidí. O dávky od státu požádalo šest procent domácností.

,