Ještě před třemi měsíci se odborníci z České bankovní asociace domnívali, že v letošním roce česká ekonomika nepatrně vzroste, a i pro rok 2024 očekávali výraznější hospodářské zotavení. Nižší očekávání výkonnosti souvisí mimo jiné i s restriktivním vládním balíčkem, který meziroční růst českého HDP zredukuje o jeden procentní bod.
„Česká republika zůstává v rámci Evropské unie jedinou zemí, která se dosud nevrátila na předpandemickou úroveň. Spotřeba domácností je nižší zejména kvůli propadu reálných příjmů. Nepříznivé globální prostředí se negativně podepisuje na exportu a investiční aktivita v privátním i veřejném sektoru zůstává taktéž umírněná,“ komentuje situaci Jan Vejmělek, který je hlavním ekonomem Komerční banky.
Průměrný zisk potravinářů jsou dvě desetiny procenta obratu, uvádí Komora |
Deficit státního rozpočtu se v příštím roce sníží pod hranici tří procent HDP a relativně stabilní bude ve vztahu k HDP i míra veřejného zadlužení. Český trh práce ale zůstává v dobré kondici. Míra nezaměstnanosti se řadí mezi nejnižší v celé Evropské unii a v roce příštím by měla vzrůst jen nepatrně.
Inflace je velká neznámá
Míra inflace pro příští měsíce ale zůstává pro ekonomy poměrně velkou neznámou. Prozatím kalkulují s tím, že v příštím roce se průměrná inflace dostane na hranici 2,5 procenta. Na vysokých úrovních ale zůstane jádrová inflace, která bude odeznívat pomaleji. Přesto ekonomové dodávají, že politici by se do budoucna měli zaměřit hlavně na problém nerůstu české ekonomiky. Strukturální změny jsou podle nich nezbytné.
Český průmysl jde ke dnu. Stejně jako ten německý, míní ekonomové |
„V kontextu inflace bude důležité hlavně tradiční lednové přecenění. Problémem jsou i stále vysoká inflační očekávání a otázkou je také reakce podniků ve vztahu k ziskovým maržím. Přesto i díky vysoké srovnávací základně očekáváme, že se inflace v příštím roce přiblíží k inflačnímu cíli České národní banky,“ říká Jan Bureš, ekonom ČSOB.
Velký dopad budou však mít i regulované ceny energií, které jsou v rukách úřadů a politiků. Díky nižší predikované inflaci odborníci zároveň očekávají, že Česká národní banka v příštích týdnech začne snižovat úrokové sazby. Základní úrokovou míru drží centrální banka již několik měsíců na úrovni 7,00 %, na konci toho příštího se ale může podle Jana Vejmělka snížit až na 4,5 procenta.
Třetí pokles v řadě. Český průmysl se v září meziročně propadl o pět procent |
„Čekáme, že v příštím roce bude mít Česká národní banka prostor pro uvolnění své měnové politiky. Dotkne se to ale i kurzu české koruny. Úrokový diferenciál se bude snižovat a od české měny i proto neočekáváme žádné zázraky. Kurz bude nadále poměrně volatilní a v průměru by se měl pohybovat okolo 24,60 korun za jedno euro,“ doplňuje Jan Bureš.
