Německo se v posledních měsících zařadilo mezi státy Evropské unie, které se vrátily na předpandemickou hospodářskou úroveň jako skoro poslední. Pokud chce v globálním konkurenčním světě uspět, stojí před ním podle ekonomů obrovská a nepříliš jednoduchá výzva. Najít nový model a motor ekonomického růstu.
„Německo je průmyslová země, jejíž model hospodářského růstu je dlouhodobě založen na exportu. Ekonomický úspěch Německa se léta opíral o využívání levných dodávek z východoevropských zemí, které se počátkem devadesátých let po rozpadu Sovětského svazu integrovaly do Evropy. Ve výrobě převažují produkty automobilového průmyslu a investičních celků, které jsou citlivé na hospodářský cyklus i na subdodávky ze zahraničí. Na současném stavu německé ekonomiky se proto podepsaly třeba i problémy v dodavatelských řetězcích v uplynulých letech během pandemie,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank, kterou je Helena Horská.
Ta zároveň dodává, že k aktuálním hospodářským problémům Německa přispěla i ztráta ruského trhu či rostoucí soběstačnost a technologická vyspělost čínského vývozu, kterému se v mnohém podařilo předstihnout osvědčenou německou výrobu. Energeticky náročné německé ekonomice ale podle analytiků neprospívají ani vysoké ceny energií, které snižují konkurenceschopnost německé produkce na globálních trzích.
Německo ohlásilo nejprudší propad ekonomiky za půl století |
„Zdražení energií po skončení dovozů levného ruského zemního plynu a po utlumení činnosti atomových elektráren zhoršilo postavení průmyslu, který má v německé ekonomice velkou roli, přičemž náhrada ze strany obnovitelných zdrojů přichází jen pomalu,“ komentuje situaci v Německu ekonom Michal Skořepa z České spořitelny, který je rovněž členem Výboru pro rozpočtové prognózy.
Problémem je i vysoká inflace
Celá řada analytiků se nyní domnívá, že po 25 letech je německá ekonomika opět nemocným mužem Evropy. Naposledy si toto označení zasloužila na přelomu tisíciletí v době nevýrazného hospodářského růstu a vysoké míry nezaměstnanosti. Velkou měrou se na tom nyní podepisuje i vysoká inflace. Spotřebitelské ceny v Německu totiž během července meziročně stouply o 6,2 procenta, což je asi o devět desetin procenta nad průměrem eurozóny.
V cenách bytů jsme předběhli i Německo, nájmy zdraží, říká analytik |
Ředitel výzkumu v Kiehlově institutu pro světovou ekonomiku Stefan Kooths tvrdí, že Německo doplácí na soubor jednotlivých problémů. „Potíží je i rychle stárnoucí populace nebo poměrně vysoká sazba daně z příjmu právnických osob,“ říká Kooths.
Po globální finanční krizi v roce 2008 německá ekonomika rostla v průměru o dvě procenta ročně. Během tohoto období vykazovala rozpočtové přebytky, a zvláště úspěšná byla její exportní politika. Nyní je ale hospodářská situace v Německu úplně odlišná a ani prognóza do budoucna není ideální.
Německo bude zaostávat i nadále
Mezinárodní měnový fond očekává, že Německo bude jedinou vyspělou zemí na světě, která se v letošním roce meziročně hospodářsky propadne. Ekonomický pokles by se mohl pohybovat okolo tří desetin procenta.
Ekonomové ale dodávají, že hluboká recese Německo naštěstí minula. Rizika ale přesto trvají dál. „Čerstvě zveřejněné předběžné výsledky GFK průzkumu spotřebitelské důvěry v Německu hlásí pokles na čtyřměsíční minimum. Osobně očekávám, že v letošním třetím a čtvrtém čtvrtletí může německé HDP vykázat jen nepatrný růst, který se fakticky může opět blížit mezikvartální stagnaci,“ řekl pro iDNES.cz hlavní ekonom Generali Investments CEE Jaromír Jáč.
„V roce 2024 by však mělo následovat oživení celoročního hospodářského růstu. Kolegové z německé Generali Investments počítají s růstem německého HDP o půl procenta v roce 2024, pro rok 2025 jejich prognóza činí 1,7 procenta,“ dodal Jáč.
Nepříliš ideální hospodářská situace v Německu se propisuje i do situace ve velkých německých průmyslových podnicích. Ty v posledních měsících totiž bojují s nižší poptávkou. Výroba pro Německo klíčových společností jako Siemensu či Volkswagenu se v červnu meziročně snížila o 1,7 procenta a propadá se i německý zpracovatelský průmysl.
Zkrat v elektrických plánech VW. Němci nechtějí auta na baterky |
„Zakázky v německém průmyslu se v posledních dvanácti měsících v podstatě vyprázdnily,“ uvedl pro CNN Carsten Brzesku, který je v bankovní společnosti ING odpovědný za makroekonomický výzkum.
Ekonomika doplácí i na úrokové sazby
Brzdou pro budoucí německý hospodářský vývoj jsou však i úrokové sazby ECB, kterými se evropští centrální bankéři snaží zkrotit vysokou inflaci napříč eurozónou. V současné době je základní úroková sazba ECB už na 3,75 procentech, a navíc je možné, že v dalších měsících ještě poroste. Bude záležet na tom, zda se spotřebitelské ceny budou v blízké době stáčet zpět k inflačnímu cíli.
Pro Německo jsou vysoké úrokové sazby problémem hned z několika důvodů. Firmy a spotřebitelé nečerpají úvěry a třeba v sektoru bytové výstavby více než 40 procent německých developerů hlásí nedostatek zakázek. Zároveň se tím navyšují náklady na obsluhu státního dluhu, které by jinak mohly být využity jinak.
Česko ve střehu
Německé hospodářské problémy jsou komplikací i pro Českou republiku. Právě Německo je totiž českým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Podle ekonomů bude nedostatečná německá ekonomická výkonnosti brzdou, která bude bránit výraznému oživení proexportně a průmyslově orientované české ekonomiky. I proto ekonomové pro rok 2023 České republice spíše predikují pokračující hospodářskou stagnaci.
„Německý vývoj pociťujeme v Česku už nyní. Do Německa směřuje téměř třetina veškerých našich vývozů zboží a je vidět, že poptávka po našem exportu je nižší,“ uvádí ekonom Petr Gapko z bankovního domu Moneta Money Bank.
Je patrné, že česká ekonomika se výkonnost té německé do budoucna spolehnout už nemůže. K tomu se navíc v Česku přidává i rozbujelá byrokracie, podfinancovaná infrastruktura, nedostatečné investice do vývoje a výzkumu nebo nedostatek kvalifikované pracovní síly na trhu práce.
Ozvěna inflace se nese Německem. Symbolem jsou šaty z miliardových bankovek |
„Česko i za vynaložení veškerého úsilí bude rádo za nenulový, tedy velmi nízký ekonomický růst. Přeorientovat se zcela na jiné trhy není v praxi momentálně uskutečnitelné. Usilovat o diverzifikaci trhů, zvýšení vývozu zboží s vyšší přidanou hodnotou a nepodceňovat ani vývoz služeb je za dané situace každopádně nevyhnutelné,“ myslí si ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle posledních dostupných údajů se česká ekonomika letos ve druhém čtvrtletí meziročně propadla o 0,4 procenta. Pokles byl podle statistiků ovlivněn hlavně nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob. Znamená to, že česká ekonomika oslabuje už druhé čtvrtletí v řadě. V prvním kvartále také meziročně klesla o 0,4 procenta.
30. července 2023 |
