Inflace v Česku v prosinci meziročně zrychlila na 6,6 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v listopadu. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Za zrychlením stály zejména vyšší ceny potravin.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci nadále největší vliv ceny v oddíle doprava. Ceny pohonných hmot a olejů stouply o téměř 30 procent. Dál zdražilo i bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 3,9 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 10,3 procenta, vodného a stočného shodně o 5,5 procenta a tuhých paliv o 8,9 procenta. Naopak ceny elektřiny klesly o 15 procent a zemního plynu o 7,9 procenta, za tímto poklesem je podle statistiků dočasné prominutí DPH na energie.
KOMENTÁŘ: Rok 2022 ve znamení spirál inflace i dluhu. Fiala si neodpočine |
„Meziroční růst cen je však stále ovlivněn odpuštěním DPH u energií, bez kterého by se inflace pohybovala již poblíž osmi procent. Efekt vlivu DPH odezní v lednu, zároveň lze očekávat zrychlení cen, jelikož řada firem a obchodníků mění ceny právě začátkem roku,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Podle něj se tak může lednová inflace podívat i k desetiprocentní hranici a jednociferná hodnota bude nakonec ještě pozitivní zprávou.
Z potravin zdražily například oleje a tuky meziročně o 24,7 procenta, brambory o 18,6 procenta, cukr o 17,5 procenta a pekárenské výrobky o 6,6 procenta. Připlatit si lidé museli i za tabákové výrobky, a to zhruba o desetinu. Ceny oděvů stouply o 16,2 procenta. O desetinu byly dražší i automobily. Nejnižší meziroční inflaci zaznamenali statistici v únoru, a to 2,1 procenta
Nejvyšší od roku 2008
Průměrná míra inflace v Česku za celý loňský rok byla 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,2 procenta. Loňská inflace je nejvyšší od roku 2008.
„Průměrná míra inflace za rok 2021 činila 3,8 %. Bylo to o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Šlo o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2008. Ceny zboží úhrnem v roce 2021 vzrostly o 3,5 % a ceny služeb o 4,4 %,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček upozorňuje na to, že úroveň 3,8 procenta je téměř dvojnásobek stanoveného cíle České národní banky.
„Inflace pálí úspory lidí, které v koronavirové krizi narostly na rekordní úroveň. Naspořené peníze je proto vhodné chránit například pomocí protiinflačních státních dluhopisů. Standardní úročení vkladů v bankách není při současné inflaci dostatečné,“ říká ekonom Štěpán Křeček.
