Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvTo, že na zasedání bankovní rady 22. prosince, hlasoval Michl společně s Oldřichem Dědkem proti zvýšení sazeb, vyplynulo ze záznamu z jednání, který ČNB v pátek zveřejnila. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta.
„Nás je v bankovní radě celkem sedm. Každý z nás je jiný. Spolu s profesorem Dědkem jsme ale oproti ostatním opatrnější. Nejsme pro tak razantní zvýšení sazeb. Já osobně bych nechal ekonomice čas a stabilitu. Nevíme, co nás dál čeká,“ uvedl centrální bankéř.
Zbylých pět bankéřů ale podle Michla chce sazby zvyšovat mnohem drastičtěji, což může být velmi nebezpečné. „Vystavujeme kurz koruny přílivu spekulativnímu kapitálu, který ale naše země spíše nechce, protože má tendenci v případě změn v ekonomice zase rychle utíkat,“ řekl Michl.
ČNB zvedá úrokové sazby rychleji než ostatní centrální banky |
Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září i v listopadu. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.
Podle Aleše Michla jde v českém prostředí hlavně o nákladovou inflaci. Zdražily totiž energie, a proto by úrokové sazby nezvyšoval. „Kdyby sazby nestouply, museli bychom veřejnosti mnohem více vysvětlovat, že inflace v dalších měsících opravdu spadne. První dobrou zprávou ale v současnosti je, že klesají postupně ceny plynu, a to značí, že inflace opravdu spadne. Od poloviny tohoto roku pak bude klesat citelněji a na podzim už bude mírná,“ tvrdí Aleš Michl.
V debatě o vývoji inflace se vesměs i celá bankovní rada podle záznamu shodovala, že jejím významným zdrojem jsou nákladové tlaky globálního charakteru. Ty vedle vysokých cen komodit a energií odrážejí přetrvávající problémy v globálních výrobních řetězcích.
Většina členů bankovní rady, kromě Michla a Dědka, ale považovala za významný také příspěvek silné domácí poptávky podporované dlouhodobě přehřátým trhem práce. Naopak podle Dědka a Michla je růst inflace způsoben silnými nákladovými tlaky ze zahraničí, kterým měnová politika může vzdorovat jen s malou účinností.
Guvernérem ČNB by se mohl stát Dlouhý, Rusnokovi brzy končí mandát |
„Současná výše inflace v případě České republiky je kombinací několika faktorů. Česká republika doplácí na to, že země po celém světě provádí kvantitativní uvolňování. Důvodem jsou i vysoké ceny energií nebo růst množství peněz v ekonomice kvůli rostoucímu zadlužení a stoupajícím platům,“ řekl člen bankovní rady České národní banky.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale podle záznamu oponoval s tím, že přestože vnější nákladové tlaky měnová politika ČNB přímo neovlivní, nemůže ani na ně nereagovat, a to vzhledem k jejich potenciálu ovlivnit cenový vývoj v České republice.
Kde vzít na reformy a další investice? Ve hře jsou devizové rezervy ČNB |
Lednová inflace podle Aleše Michla může dokonce atakovat i hranici deseti procent. Česká republika ale ve světě nebude v tomto ohledu žádnou výjimkou. „Lednová inflace bude špatná. Přesto však čekám, že do jednoho roku bude výrazně nižší než dnes,“ uvedl.
Inflace se podle Michla Českou republikou přežene podobně jako pandemie. „My sice úrokové sazby zvýšit můžeme, ale inflaci se nevyhneme. Když se uskromníme, tak inflace vymizí, až se přes Česko přežene,“ řekl radní.
Co čeká Česko po covidu?
Aleš Michl v rozstřelu iDNES.cz zároveň predikoval, jak to bude v Česku vypadat po pandemii. „Budeme muset více pracovat a šetřit. Měli bychom se méně dívat na Netflix a více makat. Naše mzdové požadavky musí odpovídat naší produktivitě práce, to je podstatné, jestli chceme snížit inflaci,“ uvedl centrální bankéř.
Inflace děsí Brity. Staří se bojí cen energií, mladí nešetří, zjistil průzkum |
Radní České národní banky si netroufne říct, jak bude za pár měsíců vypadat kurz koruny. „Nikdo neví, jak se kurz bude v budoucnu vyvíjet. Osobně bych ale chtěl, aby česká koruna postupně posilovala. Nejde ani o riziko pro český export,“ tvrdí.
Česká národní banka za přispění Aleše Michla začala před zhruba dvěma lety alternativně měřit výkonnost ekonomiky. Nový index pracuje třeba i se spotřebou elektrické energie po očištění teplotních změn nebo s frekvencí kamionové dopravy.
„Aktuálně česká ekonomika podle našeho indexu mírně roste. Jsou tam ale i nějaké výkyvy. Ceny elektřiny a vysoká inflace jsou bohužel brzdami, které mohou českou ekonomiku negativně ovlivnit,“ okomentoval radní ČNB současný stav českého hospodářství.
ČNB by podle Michla měla více pomáhat státu
Aleš Michl má vizi, jak centrální banka může pozitivně ovlivnit české hospodářství. „Česká národní banka může podle zákona část svého zisku dát do státního rozpočtu nebo suverénního fondu. My máme u nás v ČNB velké devizové rezervy a zároveň máme skvělé lidi na jejich správu. Problémem ale je, že se spravují velmi konzervativně. Chtěl bych, díky nim centrální banka vydělala, a to až sto miliard ročně. Výnosem by se mohla financovat třeba penzijní reforma pro naše děti. Chci, aby Česká národní banka pomáhala vládě, protože centrální banka odpovídá i za finanční stabilitu,“ tvrdí.
K případné nominaci Vladimíra Dlouhého na pozici guvernéra České národní banky se vyjadřovat nechtěl. „Nechal bych to plně na prezidentovi. Nechci se do toho vůbec motat,“ dodal centrální bankéř, který nevyloučil, ale ani nepotvrdil, zda by on sám měl pozici šéfa České národní banky zájem.
