Problém je na stole právě teď, kdy Český statistický úřad zveřejňuje údaje o lednové inflaci. Očekává se sice růst, ale v číslech to žádné drama nebude.
Dramatický je spíš onen rozdíl statistické a osobní inflace (tedy růstu cen konkrétního zboží, které kupují konkrétní lidé). Právě osobní inflace přitom dokáže zohlednit skutečný význam jednotlivých výdajů domácnosti na celkovou výši jejích vydání.
A jak se dá spočítat? Snadno: MF DNES proto umístila na internetový server iDNES na adresu http://ekonomika.idnes. cz/inflace.asp kalkulačku, pomocí které si každý bude moci svou osobní inflaci spočítat a porovnat ji s oficiální statistikou.
Inflace dnes zřejmě oproti prosincovým 1,7 procentu povyskočí na více než dvě procenta a za celý rok se přiblíží až ke čtyřem procentům, což by mohla být nejvyšší hodnota za posledních pět let a zároveň jedna z nejvyšších hodnot v rámci zemí Evropské unie.
Důvodem skoku je letošní zdražení nájmů, elektřiny, cigaret, vody a dalších položek.
Jak se to počítá
Oficiální inflaci statistický úřad vypočítává pro celou ekonomiku jako průměr cenových změn jednotlivých položek ve spotřebním koši, kterým následně přidělí určitou váhu.
Spotřební koš zahrnuje přes tisíc položek různého zboží a služeb, od ceny autolékárničky až po cenu nerezové kuchyňské pánve.
S tím, jak se v průběhu let mění životní úroveň a spotřební zvyklosti obyvatel, musí statistici do spotřebního koše tyto změny čas od času promítnout. Proto z něj jednou ročně zmizí zboží, které už lidé nekupují a naopak přibude nové, za které lidé utrácejí stále víc.
Jednotlivým položkám pak statistici přisoudí odhadnutý význam ve výdajích domácností neboli tzv. váhu. Tu úřad zjišťuje jednou za pět let šetřením mezi dvěma tisíci domácností.
A právě tady tkví příčina toho, že lidé zdražování pociťují odlišně: oficiální inflace odpovídá spotřebnímu chování průměrného konzumenta a nezohledňuje význam, který pro něj jednotlivá vydání mají.
Zdražilo euro? Nebo ne?
Dobrým příkladem toho, jak se vnímání rostoucích cen ze strany obyvatel odlišuje od oficiálních statistik, je německá zkušenost se zavedením eura.
Když se dnes Němců zeptáte, zda po zavedení eura tamní život podražil, většina lidí vám odpoví, že ano. Pro společnou evropskou měnu si Němci (původně její velcí zastánci) dokonce vymysleli přezdívku – "teuro" (kombinace slov drahý a euro).
Jenže němečtí statistici mají jiný názor: podle jejich výpočtů byla inflace v roce 2002 po zavedení společné evropské měny pouze 1,4 procenta.
Příčinou odlišného pohledu statistiků a občanů na vývoj cen v roce 2002 je, že lidé vnímali zdražení zboží a služeb každodenní spotřeby po zavedení eura daleko více, než jaký ve skutečnosti mělo význam mezi jejich celkovými výdaji.
I z těchto důvodů německý Spolkový statistický úřad umístil na své internetové stránky kalkulačku, pomocí které si každý mohl spočítat svou osobní inflaci a porovnat ji s tou oficiální.
Jedni tak mohli zjistit, že se jich zdražení dotklo více, než kolik avizoval statistický úřad, a druzí získali výsledek opačný.
Podobnou kalkulačku nyní sestavil i britský The Daily Telegraph, který ji použil při argumentaci, že britští statistici podceňují význam některých vydání, a tudíž je i oficiální inflace odlišná od té, kterou ve skutečnosti pociťuje většina obyvatel.
Osobní inflace a vyšší příjmy
Význam jednotlivých vydání je v každé domácnosti odlišný podle toho, jakých dosahuje příjmů. Například zdražení elektřiny se proto více dotkne důchodce než mladého manažera, protože u obou má účet za ni odlišný dopad v "rodinném rozpočtu".
Podle Jiřího Mrázka, který má inflaci v ČSÚ na starosti, se bude i v budoucnu oficiální inflace lidem vzdalovat současně s tím, jak porostou rozdíly v příjmech obyvatel.
Ty navíc ovlivňují i to, jak a co lidé spotřebovávají. Rostoucí rozdíly v příjmech a spotřebních zvyklostech lidí budou čím dál více podněcovat kritiku těch, pro které budou oficiální čísla o inflaci podhodnocená.
Podle Davida Marka, hlavního ekonoma Patria Finance, se kterým MF DNES přípravu výpočtu osobní inflace konzultovala, může právě kalkulačka osobní inflace lidem pomoci si uvědomit, že jejich inflace je jiná než ta oficiální.
Při zadání výdajů do kalkulačky je totiž k příslušné položce přisouzen i její význam, který v rámci celkové útraty ve skutečnosti má.
Pokud pak podraží například cigarety, bude to mít jiný dopad na osobní inflaci u náruživého kuřáka s příjmem sto tisíc a jiný u kuřáka pobírajícího sociální dávky. U nekuřáka se potom neprojeví vůbec. A právě takové skutečnosti oficiální inflace nijak nezohledňuje.
Jiří Mrázek z Českého statistického úřadu však upozorňuje, že i dnes si každý může svou osobní inflaci spočítat z dat, která dává úřad k dispozici na webu.
Ten totiž obsahuje detailní strukturu spotřebního koše a změny cen jeho jednotlivých položek. Pokud se k nim přiřadí přesná výše útraty za ně, může si každý spočítat svou osobní inflaci s maximální možnou přesností.
