Hutě: stát neví, co si počít

  • 2
Byl to jeden ze základních úkolů ministra Miroslava Grégra: udělat ze severomoravských hutí funkční celek a prodat ho vlastníkovi, který by se o něj dlouhodobě staral. Dílo se však nedaří. A nyní navíc hrozí stěžejnímu prvku státem připravovaného Českého ocelářského podniku - ostravské Nové huti - že přijde o státní úvěr ve výši 750 milionů korun.

Antimonopolní úřad totiž ruší všechny státní finanční pomoci hutím za poslední měsíce - a veřejnou podporu nepovolí do chvíle, kdy vládní návrh řešení problémů odvětví přijme bruselská administrativa.

Jediným dílčím úspěchem je tak práce bývalého šéfa Vítkovic Václava Nováka, který dokázal zadluženou a nevýkonnou firmu přivést do vyrovnání, z něhož vychází očištěná od dluhů. Je z ní dnes jeden z nejvýkonnějších a nejméně zatížených hutních podniků v Evropě, shodují se ekonomové. Hlavní dílo s názvem záchrana celého severomoravského hutního průmyslu však stále čeká na svůj scénář.

Plánů přitom bylo už několik a naprostá většina z nich počítala s mnohamiliardovými státními výdaji. Jen loni vypracovala studii (blízkou bruselské administrativě) firma Eurostrategy, následoval plán Rolland Berger a nyní přichází scénář z dílny Fondu národního majetku. Ani jeden z nich zatím nebyl vyslyšen.

Investoři, kteří by mohli do tuzemského hutnictví přijít, tak buď nic nevědí, nebo se musí cítit zmateni. Netuší, zda budou kupovat oddlužený celek a soutěžit cenovými nabídkami, nebo zda jim za symbolickou částku bude nabídnuta problémová firma, kterou sami provedou očistnou kúrou.

Kabinet zatím až na výjimky udělal za necelé čtyři roky většinou jen nekoncepční zásahy formou nalití peněz. Drahý špás má alespoň jeden pozitivní efekt - hutě už nyní zaměstnávají jen polovinu původních zaměstnanců a jejich význam v hospodářství i sociální oblasti klesá.

Klíčem k očištění hutnictví je vyřešení problémů Nové huti. Ta má na straně dluhů částku 23 miliard korun a směřuje ke krachu. Její krizi přiznávají téměř všechny poslední projekty. Naproti tomu situace druhého z pilířů Ostravy - hutní divize Vítkovic - je zcela obrácená.

S čím jednotlivé plány počítaly? První záměr firmy Eurostrategy počítal s masivní státní podporou zejména Nové huti a prodejem této firmy a Vítkovic soukromým Třineckým železárnám za jednu korunu. Plán, který hraničil s dotováním soukromého majitele a měl přinést velmi dobrou pozici hlavnímu věřiteli Nové huti IFC, měl kupodivu podporu Bruselu. Ale narazil u ministra Grégra.

Záměr firmy Rolland Berger vypustil účast třineckých železářů a počítal hlavně se zapojením soukromého investora, který měl restrukturalizaci provést sám a přinést 9,6 miliardy. Nebylo však jasné, zda by někdo na takový plán slyšel.

Poslední záměr z pera FNM pak v různých pasážích počítá s různě velkými částkami státní pomoci, což podle ekonomů není právě nejlepší vysvědčení pro jeho autory. Firmu Český ocelářský podnik, jenž má zaštiťovat Novou huť, Vítkovice a Vysoké pece Ostrava, má založit dceřiná firma Fondu Osinek.

Nákup aktiv všech tří firem má stát 11,5 miliardy korun a oddlužení NH podle jedné z variant nejméně 3,5 miliardy. Investice a další akvizice mají přijít na 2,5 miliardy. Plán poprvé počítá s tím, že Nová huť se nevyhne cestě vyrovnání s věřiteli. Neřeší ale, jak chce stát zajistit nákup firem ve vyrovnání, když takový prodej musí probíhat formou veřejné soutěže.

Ve hře miliard se kromě chybějící snahy o zajištění investorů nedaří ani další záměr - dosud nevznikl jasný plán rozvoje hutnictví. To je hlavní výtka Evropské komise, která proto s Českem nechce uzavřít kapitolu hospodářská soutěž.