ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Martin Veselý, MAFRA

Odboráři, nehrajte si na epidemiology. Ztráty budou velké, brání se firmy volnu

  • 556
Návrh odborů na vyhlášení pracovního volna ve dnech 13. a 16. listopadu bude mít podle propočtů ekonomů na firmy dopad až 24 miliard korun. Upozorňují na vysoké náklady, které jsou s případným pracovním volnem spojeny. Podnikatelé varují, že by ještě více prohloubilo jejich problémy v krizi. Návrh ale narazil na vládě. Nařídit volno totiž kabinet nemůže.

„Odboráři nenavrhli, kdo den pracovního volna zaměstnancům uhradí. Automaticky předpokládají, že jej zaplatí jako ve státní svátek zaměstnavatelé v těch firmách, ve kterých zaměstnanci stále ještě docházejí do zaměstnání,“ tvrdí Miroslav Diro z Hospodářské komory.

Podle něj by případné pracovní volno situaci ještě zkomplikovalo. „Vláda zakázala již mnoha podnikům a živnostníkům pracovat. Nezhoršujme situaci ještě těm posledním zaměstnavatelům a zaměstnancům, kteří navzdory současné nepříznivé situaci se snaží fungovat a pracovat. Řada zaměstnanců si v pondělí stejně bere placené volno i bez odborářských návrhů,“ říká.

„Jakkoli chápeme epidemiologickou situaci, tento nápad nepovažujeme za dobrý. Pracovní volno v pondělí 16. listopadu, a ještě navíc v pátek 13. listopadu, by znamenalo vysoké ekonomické ztráty a ty by zaplatily firmy,“ řekla ČTK generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová. Je podle ní řada firem, které zakázky mají a nejsou schopny je kvůli výpadku zaměstnanců v karanténě dokončovat v termínu. Zbývající zaměstnanci jsou přetíženi a ve výrobě chybí pracovníci už dlouhodobě, podotkla.

Vláda vyšle další vojáky do nemocnic. Nemůže nařídit volno 16. listopadu

Firmy strádají už v důsledku koronavirové krize, další výpadek by vyšel na miliardy korun. „Zavedení dodatečného dne volna připraví českou ekonomiku za současných podmínek nouzového stavu o dalších dvanáct miliard korun. Pokud by měly být dny volna navíc hned dva, půjde o 24 miliard korun,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

Odskáčou to podniky s nepřetržitým provozem

Firmy zavedly a neustále zavádí opatření, aby jejich provozy byly bezpečné, říká šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. K výraznému zbrždění šíření viru by tak podle něj nařízeným volnem nedošlo. „Průmysl dohání jarní výpadky a každý další den volna je pro něj ztráta. Nejvíce se to dotkne podniků s nepřetržitým provozem a firem, které připravují své zakázky pro export. Pokud by navíc vláda den nebo dokonce dva dny volna stanovila jako svátek nebo dny pracovního klidu, firmy, které nemohou svůj provoz omezit, by svým zaměstnancům musely vyplatit příplatky. To je jen další rána pro již tak vyčerpané firmy, zásah do svobody podnikání a předvídatelnosti celého právního systému,“ říká Hanák.

Vliv na epidemii zpochybňuje i Kovanda. „Je otázkou, zda zavedení jednoho, případně dvou dnů volna navíc, byť ve spojení s víkendem a státním svátkem, opravdu výrazně zlepší epidemiologickou situaci,“ tvrdí ekonom.

Firmy oslovené redakcí se nechtěly ke spekulacím o pondělním volnu příliš vyjadřovat. „Nebudeme to komentovat,“ uvedl například mluvčí automobilky Hyundai Petr Michník. „Budeme mít normálně otevřeno. Zavřít by znamenalo ohromnou ekonomickou ztátu a to momentálně nemá kdo zaplatit,“ říká mluvčí TPCA Tomáš Paroubek.

V řadě případů je zastavení provozu i obtížné.

„V hutní firmě není technicky možné zastavit výrobu, proto u nás nařízení pracovního volna nelze realizovat,“ řekla iDNES.cz mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková. Preventivní opatření jsou podle ní ve společnosti nastavena tak, aby se potkávalo co nejméně lidí. “U profesí, kde je to možné využívají zaměstnanci v maximální možné míře home office, čerpání dovolené a jiné nástroje umožňující dočasnou nepřítomnost na pracovišti,“ dodala.

Nezastavila by se ani výroba piva. „Vždy se řídíme nařízeními a doporučeními vlády. Výjimku by stejně, jako během jiných dnů pracovního klidu, měla naše výroba, která pracuje nepřetržitě celý týden,“ uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. „Pro snížení mobility a kontaktu jsme již před několika týdny umožnili práci z domova tam, kde je to možné. V pivovarech naopak dodržujeme zvýšená bezpečnostní opatření,“ upřesnil.

„Kde jste byli na jaře?“

Podle Hospodářské komory je návrh odborářů jen snahou upoutat pozornost v médiích. „Odboráři v této krizi naprosto selhali. Účinek navrhovaného opatření mají posuzovat epidemiologové a hygienici, a nemám informaci o tom, že by odboráři byli už i odborníky na epidemie,“ dodává Miroslav Diro. 

„Nutno dodat, že odboráři v této krizi naprosto selhali, uvědomují si to, a proto teď v posledních dvou týdnech se snaží narychlo získat pozornost v médiích, jako třeba minulý týden obviňováním zaměstnavatelů, že údajně zakazují zaměstnancům protiepidemická opatření. Kde byli odboráři během posledního půlroku, když zaměstnanci potřebovali pomoc?“ říká k návrhu Diro. Při jarní krizi, kdy zaměstnanci v obchodu často zůstali zcela bez ochranných zdravotnických pomůcek, se za ně praly hlavně zaměstnavatelské a podnikatelské svazy, dodal.

Vláda už nyní žádá firmy, aby kvůli koronavirové krizi nechala co nejvíce zaměstnanců pracovat z domova. A ani den navíc nařídit prý nemůže. „Nařídit to všem ale nemůžeme, nemáme na to legislativní rámec. Můžeme to firmám maximálně doporučit, ale bude na nich, jak se k tomu postaví“, řekl portálu iDNES.cz v pondělí premiér Andrej Babiš.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný požádal po pondělním jednání vlády firmy i jejich zaměstnance o maximální možnost využití home office či dovolených 16. listopadu. Neexistuje legální možnost jak nařídit volno, řekl po vládě.

,