Doly živí podobně jako Kamila stovky rentiérů. Ale i lidem, kteří odcházejí ze šachet úplně zdraví, musí vyplácet vysoké částky. Petr opustí letos šachtu po 17 letech, kdy mu vyprší takzvaná nejvyšší prašná expozice (doba, kterou smí strávit v prašném prostředí). I když je zdráv, dostane na ruku desetinásobek mzdy a do důchodu bude pobírat příspěvek 1900 korun.
Sociální polštář, který počátkem 90. let vybojovali svým lidem horničtí odboráři, však pomalu začíná horníkům škodit. Ruinuje totiž jejich zaměstnavatele. Jen OKD na sociálních dávkách vyplácí letos přes půl miliardy korun a tato zátěž stále roste. Vedení firmy se rozhodlo učinit tomu přítrž: do konce roku 2007 chce propustit osm tisíc lidí, z toho 6,5 tisíce horníků.
Na nejlépe placené práce v podzemí chtějí šéfové OKD najímat výhradně zaměstnance externích firem - Poláky a Slováky, k nimž nebudou mít finanční závazky celá dlouhá léta po skončení jejich pracovní smlouvy. "Sociální systém musíme přehodnotit. I když tím některé lidi asi poškodíme, musíme o tom začít diskutovat," říká šéf hornických odborů Cyril Zapletal, jeden z těch, kdo stáli před dvanácti lety u zrodu unikátní havířské sociální sítě.
Horníci jsou u nás jedinou profesí, která (při odchodu z dolů) dostane jednorázové odstupné ve výši desetinásobku mzdy. K tomu, mají-li nemoc z povolání, pak pobírají ještě pravidelnou rentu. Ta však nezávisí na tom, jak moc člověku práce poškodila zdraví.
Horník, který opouští šachtu s lehkou silikózou a může si najít práci v jiném oboru, dostane stejně jako havíř, na němž se šachta kromě zaprášených plic podepsala ještě hluchotou a následky těžkého úrazu. "Když se systém tvořil, byly dávky nastaveny správně. Tehdy z dolů odcházely tisíce lidí s těžce poškozeným zdravím. Dnes je úplně jiná situace," řekl Zapletal.
Sociální dávky horníkům, kteří opustili šachty do roku 1992, platí stát. Náklady na ně překračují dvě miliardy korun ročně. Náhrady pro lidi, kteří z dolů odešli později, jsou věcí důlních firem. Doly mají sice kvůli sociálním dávkám pro zdravotně postižené horníky povinné pojištění, jenomže jak rostou výplaty rent, roste i pojistné. "Platby, jež odvádíme na tyto účely pojišťovně, jen za poslední rok stouply o 170 milionů korun. Letos pojišťovně platíme 237 milionů," uvedl mluvčí OKD Radek Chalupa.
Náklady na pojistné každoročně rostou i přesto, že nemocí z povolání ubývá. Zatímco od roku 1993 do loňska klesl počet horníků OKD na polovinu, počet nově zjištěných nemocí z povolání se tu snížil pětkrát. Lidé totiž dnes odcházejí ze šachet při naplnění "expoziční doby" už po deseti patnácti letech. Nejsou tak výjimkou sotva pětatřicetiletí rentiéři s mírnou zdravotní újmou, kteří mají do konce života o slušný příjem postaráno.
