O vyšších platech jsou ochotni se bavit v automobilce TPCA nebo v Plzeňském Prazdroji. "Nárůst mezd o sedm procent si představit dovedeme. Nebude se však jednat jen o mzdách, ale i o dalších podmínkách jako zaměstnaneckých výhodách nebo délce dovolené," říká mluvčí kolínské automobilky s 3000 zaměstnanci Matěj Matolín.
Naopak Česká pošta, druhý největší zaměstnavatel v zemi po Českých drahách, hodlá zvedat mzdy jen tak, aby reálně neklesly. Tedy aby pokryly inflaci kolem očekávaných tří procent.
Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria se s vyššími platy lépe vyrovnají kvetoucí obory jako automobilky a dodavatelé. Naopak textilní, papírenský a sklářský průmysl nebo pohostinství budou platy škrtit.
"Zvláštní kapitolou jsou platy ve veřejném sektoru. Zde znamená zvyšování platů problém pro státní rozpočet, a ten jich má i bez toho nepočítaně," dodává analytik.
Štěch zastupuje zhruba dva miliony z 3,3 milionu zaměstnanců. Všichni zaměstnavatelé se tím však pak řídí, protože už dva roky fungují vyšší kolektivní smlouvy pro všechny obory.
Letošní navyšování průměrné mzdy výrazně ovlivnila vláda. Ta zvedla dvakrát minimální mzdu na 7955 korun hrubého. Tím zvedla celou tabulku minim pro jednotlivé profese.
Zatím není jisté, jak to bude s minimální mzdou příští rok. Nyní se jedná o jejím zvýšení na 8200 korun, jak navrhovala Paroubkova vláda. Jejím hlavním argumentem bylo, aby vyšší mzda odtáhla lidi s nižším vzděláním do práce od sociálních dávek.
Firmy však namítají, že drahá místa se jim nevyplatí. Nynější ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas z ODS růstu minimální mzdy příliš nehoví. "Minimální mzda nesmí ohrozit vznik nových pracovních míst, a to bude základním kritériem pro rozhodování," naznačuje. V listopadu o tom bude jednat vláda.
Letos růst o osm procent
Letos poroste plat významně více, než odboráři požadovali, zhruba o osm procent. "Už letos nárůst neodpovídá růstu produktivity práce, ta je mezi 4 a 4,5 procenta," zdůrazňuje Jaromír Drábek, šéf Hospodářské komory v ČR.
Personalisté, kteří hledají lidi na obsazování tisíců volných míst, vidí růst mezd jinak. "Spíše máme problém s tím, že nikdo nechce pracovat a nepomáhá ani zvedání mzdy. Je to tragédie," říká Kristina Stiefelová z velké personální agentury Axial.
Loni byla průměrná mzda těsně přes 19 tisíc, letos může celoroční průměr dosáhnout až 20 300 hrubého. A příští rok to bude bezmála 22 tisíc, pokud vyjdou představy odborů.
