Firma tu chystá stavbu největší větrné farmy v zemi: jedenadevadesát stožárů s dvou- až třímegawattovými větrníky. Celý komplex má mít výkon 182 megawattů.
"Pokud bude projekt schválený, budou stát větrníky do dvou roků," plánuje šéf firmy Antonín Rais. Investice má přijít na necelých 230 milionů eur a splatit se má do čtrnácti let. Bude-li tu ovšem i dál tak dobře foukat.
O lokality vhodné pro stavbu větrníků je u nás nouze. Hydrometeorologové tvrdí, že stavět lze v místech s průměrnou roční rychlostí větru kolem pěti metrů za sekundu.
"Takové podmínky jsou jen v Krušných a Jizerských horách, v Krkonoších, v Jeseníkách, na Šumavě, na Vysočině a v menších lokalitách třeba na Kladensku a na jižní Moravě," říká klimatolog Jiří Hostýnek.
Jenomže na mnoha místech s dostatečným větrem se stavět nesmí kvůli ochraně přírody či tahům ptáků. Někteří investoři navíc tvrdí, že ani vítr o rychlosti pět metrů za sekundu nestačí: "Na ekonomický efekt je to málo, nevyplatí se to," míní Antonín Rais z Czech Venti.
Podle něj jsou v zemi nanejvýš dvě místa, kde by mohla stát tak velká větrná farma, jako chystá jeho firma u Chomutova. "Pro menší projekty tu ale možnosti jsou," dodává.
I přes ne zrovna ideální větrné podmínky jsou u nás investoři čím dál aktivnější. Od srpna totiž začíná platit nový zákon o obnovitelných zdrojích, který výrobcům energie z větru, vody či biomasy zajišťuje na patnáct let pevné výkupní ceny.
"Zatím sice pořád nevíme přesně, jaká cena pro nás bude stanovena, ale i tak nám zákon dává větší jistotu a zlepšuje pozici při vyjednávání s bankami," říká Alexandr Szotkowski z firmy Ventureal, která chystá stavbu dvou větrných parků na Znojemsku a na Vysočině.
Z plánu na čtrnáct vrtulí v Jeseníkách zatím sešlo: proti byli místní lidé. "Megalomanské projekty lidi straší, lepší stavět méně, aby se s tím obce snáz sžily," míní Jiří Červinka z firmy VindTech, která už provozuje dvě vrtule v Nové Vsi nad Mostem a plánuje tu ještě čtyři další.
Také v Krušných horách, Jeseníkách či na Vysočině nyní vznikají desítky podobných projektů. Podle některých odhadů dnes u nás investoři chtějí postavit větrníky o celkovém výkonu až 2,5 tisíce megawattů. To by znamenalo přes tisíc větrníků. "Reálně u nás může vyrůst během příštích let šest až osm stovek vrtulí," je střídmější šéf Společnosti pro větrnou energii Morava František Šustr
Stát a kraje se ovšem k těmto plánům stavějí zdrženlivě a priority vidí spíš jinde: "Podle dohod s Evropskou unií by u nás měly obnovitelné zdroje do roku 2010 vyrábět osm procent elektřiny. Z tohoto podílu by měl 18 procent představovat vítr, po jedenadvaceti procentech malé a velké vodní elektrárny a 40 procent biomasa," řekla Karolína Šůlová z ministerstva životního prostředí.
