Toto netradiční podnikání se řadě lidí může zdát morálně nepřijatelné, ve Spojených státech se však těší velké oblibě.
"Víme, že se tato myšlenka nemusí líbit všem, ale snažíme se sdělovat naše poselství tak otevřeně a kompletně, jak jen to je možné. Já sám jsem přišel o tři děti a s manželkou jsme měli výborný pocit z objednání si diamantů z jejich popela," říká Tom Jaspers, šéf evropské pobočky Lifegem, která se výrobou diamantu z popela zesnulých zabývá.
Podle Jasperse se firma nesnaží zneužít situaci, ve které se pozůstalí ocitají.
"Jsem přesvědčen, že je to naprosto neetické. Lidské tělo nemůže být jen materiál k výrobě něčeho jiného. Připadá mi to jako chorobný fetišismus, útěcha se dá najít i v jiných věcech," říká profesor Univerzity Karlovy a katolický kněz Tomáš Halík.
Výroba diamantu je poměrně komplikovaná a trvá týdny. Z popela zesnulého se složitým procesem oddělí uhlík. Z něj se pak pod obrovským tlakem a teplotou lisují umělé diamanty, které pozůstalým slouží jako trvalá památka.
Možnost, že by diamant nebyl vyroben z ostatků blízkého člověka, Jaspers vylučuje.
"Pozůstalí se mohou na našich webových stránkách podívat, v jakém stadiu je proces výroby," řekl Jaspers v rozhovoru pro MF DNES.
Podobná památka však není finančně dostupná každému. V Evropě se cena jednoho diamantu pohybuje v přepočtu od čtyřiaosmdesáti tisíc korun a může se vyšplhat až na čtvrt milionu.
Vzhledem k tomu, že z těla jednoho zesnulého lze vyrobit až čtyři kameny, nabízí společnost slevu při zakoupení dvou a více diamantů.
Pokud se společnost Lifegem rozhodne usídlit i v Česku, profesor Halík by uvítal důrazný odpor veřejnosti proti takovému způsobu podnikání.
V Česku je kremace nejčastějším způsobem nakládání s ostatky zesnulých. I proto se podle Jasperse Lifegem o zdejší trh zajímá. Nejprve se však podle jeho slov musí společnost seznámit se legislativou a ekonomickou situací v zemi.
Podle předsedy představenstva Sdružení pohřebnictví v České republice Julia Mlčocha se tato neobvyklá vzpomínka bude týkat spíše majetnějších lidí.
"Hlavní roli hrají peníze. Pokud o tyto služby bude mít u nás někdo zájem, půjde spíše o výstřelky lidí, kteří mají jmění," říká.
Dodává, že někteří pozůstalí nesnesou mít doma urnu s popelem blízkého člověka. Myslí si tedy, že diamant by mohl být alternativním způsobem, jak být zesnulému stále nablízku.
Diamanty i ze zvířat
Firma Lifegem se však se svými podnikatelskými aktivitami neomezuje jen na pozůstalé osoby. Ve Spojených státech jdou na odbyt i diamanty z ostatků čtyřnohých miláčků. A pokud uhlík ze spáleného zvířete nestačí na výrobu jednoho diamantu, přimíchá se k němu jednoduše uhlík přírodní.
Podle Toma Jasperse však evropská pobočka podobné služby v blízké době nabízet nebude.
"Je to společenská otázka. V newyorském obchodu pro zvířata jsem viděl spoustu oblečků a jiných věcí. To si tady nedokážu do pěti let představit, v Nizozemsku se nám ozvali jen čtyři zájemci o takovou službu,“ říká.
Ve světě existují i další poměrně nákladné způsoby, jak naložit s ostatky blízkých osob.
Někteří lidé nechávají popel svých příbuzných uložit do zábavné pyrotechniky a následný ohňostroj pak slouží jako oslava života zemřelého.
Někteří své zesnulé zase nechají zabetonovat do jakýchsi umělých útesů, které pak skončí na dně moře. Uhlíkem z popela zemřelého lze nakreslit i portrét.
Netradiční památku nabízí také americká společnost Thumbies. Do přívěsků na krk či broží si zákazník může nechat obtisknout palec zesnulého, nebo dokonce čenich čtyřnohého přítele.
