Za loňský rok komise Česku proplatila 105,5 miliardy korun, vyplývá z údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací zodpovědné. Tempo čerpání se tak postupně zrychluje. Za rok 2019 Česko vyčerpalo 87 miliard korun, o rok dříve to bylo 80,5 miliardy korun. Podle MMR všech deset operačních programů splnilo takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny.
Současné programové období tak fakticky skončí až v roce 2023. Česko zatím nemuselo do Bruselu na rozdíl od minulého programového období zatím nic vracet. V minulém období musela ČR vrátit 27 miliard korun z celkově přidělených 728,6 miliardy korun. Podle analytiků se čerpání proti minulému programovému období zlepšilo a Česko by tentokrát nemuselo nic vracet, kvantita však podle nich často nahrazuje kvalitu.
Vypsat školení je snažší než postavit silnici
Peníze z fondu EU patří do digitalizace a dopravy, shodují se ekonomové |
„Česká republika viditelně postupuje i v žebříčku čerpání EU dotací mezi ostatními členskými státy. Nejen, že jsme premiantem mezi zeměmi V4, ale v čerpání už jsme předstihli i sousední Německo. Aktuálně jsme na 13. příčce z evropské osmadvacítky. Je to jak díky našim partnerům na ostatních ministerstvech, tak hlavně díky kvalitním projektům, které žadatelé předkládají,“ sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka je rostoucí tempo čerpání pozitivní zprávou, ovšem Česko by se nemělo zaměřovat pouze na kvantitu. „Za sporný lze považovat přínos takzvaných měkkých projektů, v rámci kterých jsou vynakládány prostředky na různá školení. Efektivnější by bylo věnovat se více takzvaným tvrdým projektům, které se zaměřují například na výstavbu dopravních komunikací. Při čerpání evropských peněz by si úředníci neměli ulehčovat práci a vybírat nejsnáze realizovatelné projekty,“ uvedl Křeček.
Poláci i Francouzi čerpají lépe
Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že v porovnání s uplynulými lety si Česko v čerpání polepšilo i v porovnání s ostatními zeměmi EU. „Existují však nadále určité rezervy. Stále totiž lze nalézt země, které mají přidělený celkově větší absolutní objem evropských peněz, a přitom mají proplacený jejich vyšší podíl než ČR. Jde o Polsko, Francii či Portugalsko,“ doplnil Kovanda. Podle něj je třeba, aby se v závěru období Česko vyhnulo chybám z konce období 2007 až 2014, kdy dotace překotně dočerpávalo a dostaly je tak projekty, které být takto financovány nemusely nebo neměly. „To bylo leckdy čerpání pro čerpání,“ podotkl.
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně Česku pomohla opatření proti šíření koronaviru, která uvolnila pravidla čerpání. „Evropská unie již zejména nevyžadovala spolufinancování projektů z vlastních zdrojů českého státního rozpočtu. Tato podmínka do té doby zpomalovala zadávání projektů. Na každé euro z EU bylo potřeba najít zároveň koruny ze státu,“ dodal Bartoň.
Letos do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) přišla z EU další miliarda eur (26,2 miliardy korun) na pomoc v boji proti následkům koronavirové krize z takzvaného nástroje REACT-EU. Tyto peníze mají mířit hlavně na podporu zdravotnictví nebo integrovaného záchranného systémuz.
