Na domácnosti záměr Evropské unie zřejmě mířit příliš nebude, neboť ve většině případů není technologicky možné je během špiček ze sítě odpojovat. Nařízení tak může dopadnout hlavně na větší celky, a to třeba i ve státních podnicích či úřadech. Experti ale taková opatření považují za poměrně smysluplná, neboť má jít o snahu minimalizovat využití plynových elektráren.
„Ceny elektřiny jsou nyní taženy vzhůru zejména skrze ceny plynu, a proto dává snížení spotřeby ve špičkách větší smysl, než třeba snížení spotřeby obecně. Ve špičkách totiž právě plynové elektrárny nejvíce nabíhají. V porovnání s dalšími zdroji mají tendenci se poměrně rychle rozeběhnout. Za kratší časový úsek to zvládnou snad jen ty přečerpávací,“ řekl pro iDNES.cz hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
Stanjura: Stát žádá o licenci na obchodování s energiemi pro svou firmu Prisko |
Experti zároveň dodávají, že proces povinného omezení spotřeby je i poměrně snadno technicky realizovatelný. Relativně bezbolestně by mělo jít špičky redukovat jen pouhým vhodným řízení spínání elektrického vytápění. Ekonomika se tomu může podle odborníků i poměrně snadno přizpůsobit
„V průmyslu přichází v úvahu posun začátku pracovních směn, ve školách pak třeba pozdější počátek výuky. V případě územních celků pak může jít třeba o redukci veřejného osvětlení,“ vyjmenoval způsoby pro iDNES.cz akademik Lubomír Lízal z ČVUT.
Odborníci se shodují, že snížení zatížení celé soustavy je možné napříč téměř všemi sektory. Poměrně omezené možnosti jsou akorát v dopravě, kde by se ale mohly dotknout elektromobilům. Kritická infrastruktura, jako třeba nemocnice, by ale z působnosti návrhu měla být vyjmuta.
„Opatření by se měla týkat všech sektorů. Dominantní podíl na snížení denních maxim zatížení by měla mít výrobní sféra, průmysl, ale i rozsáhlejší provozy služeb. Naopak velmi malý potenciál je v řízení technologické spotřeby, jejíž diagram zatížení je závislý na průběhu výroby,“ myslí si Michal Macenauer, který je ředitelem strategie EGÚ Brno.
Snížíme daně, pomůžeme s energiemi, slíbila nová britská premiérka Trussová |
Evropská komise se ve svých krocích chce orientovat na denní špičky. Data Energetického regulačního úřadu ukazují, že největší poptávka po elektrické energii byla během poslední zimy hlavně mezi šestou a osmou hodinou večerní. Na tuto dobu by tak mohly regulace spotřeby hlavně mířit.
Loňské odběry ale mohla do velké míry ovlivnit pandemie nemoci covid-19 a letos tedy může být situace odlišná. Podle odborníků zároveň záleží i na celé řadě jiných faktorů.
„Špičkami rozumíme nedostatek elektřiny v síti, který může vzniknout v zásadě dvojím způsobem, zvýšeným odběrem elektřiny, nebo poklesem její výroby. Časy špiček mohou být různé podle aktuální situace v rozvodné síti. Kromě běžného cyklu pracovního dne, týdne a ročního období během roku mohou vstupovat do hry i faktory jako počasí a nestabilní dodávka elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejíž podíl na celkovém objemu výroby elektřiny stále roste,“ dodal pro iDNES.cz za společnost Centropol Energy Jiří Matoušek.